Devět z deseti lidí uvádí, že se při každodenním cestování po silnicích cítí bezpečně. Souhlasí s nimi však méně než polovina odborníků, kteří dopravní systémy navrhují, budují a provozují. Pouze 45 % z nich považuje každodenní cestování za bezpečné. Nový výzkum Economist Enterprise, podpořený společností Brembo, tak odhaluje výraznou „mezeru v důvěře“ mezi přesvědčením veřejnosti a hodnocením odborníků. Největší je přitom v zemích s nejhoršími výsledky v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

Studie s názvem Safety in motion: Driving trust in modern mobility zkoumala názory účastníků silničního provozu a odborníků na dopravu v deseti významných zemích vyrábějících automobily – v Brazílii, Číně, Francii, Německu, Indii, Itálii, Japonsku, Jižní Koreji, Spojeném království a Spojených státech. Tyto trhy společně představují přibližně 75 % celosvětové výroby vozidel.

Každý rok zemře na světových silnicích 1,2 milionu lidí. Studie proto upozorňuje, že neopodstatněný pocit bezpečí představuje přehlíženou překážku dalšího zlepšování. Vyzývá automobilový průmysl i tvůrce veřejných politik, aby rozdíl mezi vnímáním veřejnosti a skutečnými výsledky překonali tím, že důvěru lidí opřou o důkazy, transparentnost a měřitelné výsledky.

„Výzkum jasně ukazuje, že účastníci silničního provozu jsou o bezpečnosti svého každodenního cestování mnohem přesvědčenější než odborníci na mobilitu. To představuje vážný problém,” uvedl Jean Todt, zvláštní vyslanec generálního tajemníka OSN pro bezpečnost silničního provozu. „Důvěra je pro mobilitu zásadní, přílišná sebedůvěra však může vést k tomu, že lidé zbytečně riskují.“

Lidé se cítí nejbezpečněji tam, kde jsou silnice nejnebezpečnější

Největší rozdíl mezi důvěrou uživatelů a odborníků panuje v Brazílii, Číně a Indii. Bezpečně se zde cítí 94 % účastníků silničního provozu, což je nejvyšší podíl ze všech sledovaných zemí. Mezi odborníky na dopravu však tento názor sdílí pouze 18 % respondentů. Tyto trhy přitom dohromady vykazují průměrnou úmrtnost při dopravních nehodách 16,2 oběti na 100.000 obyvatel, tedy přibližně dvojnásobek průměru celé studie.

„V Brazílii, Číně a Indii rostla důvěra veřejnosti společně s rychlou a viditelnou modernizací – novou infrastrukturou, chytřejšími vozidly a lepšími technologiemi,” uvedla Pratima Singh, vedoucí oddělení veřejných politik a výzkumu v Economist Enterprise, která výzkum vedla. „Důvěra však rostla rychleji než skutečné výsledky v oblasti bezpečnosti. Když se lidé domnívají, že jsou systémy bezpečnější, než ve skutečnosti jsou, často nevěnují řízení takovou pozornost, jaká je pro jejich bezpečí na silnici nezbytná.“

Pocit bezpečí není ve společnosti rozložen rovnoměrně

Důvěra v bezpečnost mobility se mezi jednotlivými skupinami obyvatel výrazně liší. Lidé s nízkými příjmy téměř dvakrát častěji než lidé se středními a vysokými příjmy uvádějí, že mají v bezpečnost svého každodenního cestování malou nebo jen částečnou důvěru. Z generačního hlediska jsou nejsebevědomější mileniálové, mezi nimiž vysokou důvěru uvádí 94 % respondentů. Nejméně důvěřují generace Z a generace baby boomers. Nízkou nebo smíšenou důvěru v bezpečnost každodenního cestování vyjadřuje 12 % příslušníků generace Z a 16 % baby boomers.

Nová hranice bezpečnostních rizik: interakce člověka a systému

S rostoucí technologickou vyspělostí vozidel se jedním z hlavních bezpečnostních problémů stává způsob, jakým lidé používají stále automatizovanější systémy mobility. Pouze 3 % odborníků z oboru dnes považují mechanickou poruchu za jednu z hlavních příčin dopravních incidentů.

Naopak 30 % odborníků označuje za největší příčinu problémů v oblasti bezpečnosti mobility nesprávné používání nebo nepochopení asistenčních systémů řidiče. Dalších 24 % považuje za nejzávažnější bezpečnostní riziko funkce, které odvádějí pozornost uživatelů od dění na silnici. Samotní uživatelé přitom jako svou největší obavu označují vlastní chování za volantem.

Podle odborníků může být součástí problému také způsob, jakým jsou asistenční technologie prezentovány v marketingové komunikaci. Celkem 65 % z nich se domnívá, že reklama může schopnosti těchto systémů nadsazovat.

Veřejnost žádá důraznější bezpečnostní opatření

Navzdory vysokému pocitu bezpečí podporuje 88 % uživatelů přísnější opatření v oblasti bezpečnosti silničního provozu, včetně snížení rychlostních limitů a důslednějšího vymáhání pravidel. Zároveň uvádějí, že by byli ochotni zaplatit více za bezpečnější dopravní systémy. Podle 68 % odborníků na dopravu však největší překážku dalšího zvyšování bezpečnosti představuje nedostatečná koordinace mezi regulačními orgány a průmyslem.

„Překonání rozdílu v důvěře vyžaduje společný postup napříč celým ekosystémem mobility,“ uvedl Matteo Tiraboschi, výkonný předseda společnosti Brembo. „Průmysl musí nadále odpovědně inovovat, tvůrci veřejných politik musí vytvářet účinné regulační rámce a společně musí lidem pomáhat porozumět nejen možnostem, ale také limitům nových technologií.“

Důvěra v bezpečnost silničního provozu vzniká i oslabuje na jednotlivých trzích odlišně

Důvěru ovlivňují méně samotné technologie a více místní kultura, instituce a způsob fungování veřejné správy. Proto je nezbytné přizpůsobit řešení podmínkám jednotlivých zemí. Studie rozlišuje čtyři typy prostředí podle vztahu k důvěře, přičemž každý z nich vyžaduje odlišný přístup:

• Optimisté v otázce důvěry (Brazílie, Čína, Indie): Rozdíl v důvěře dosahuje 76 procentních bodů. Bezpečí pociťuje 94 % uživatelů, ale pouze 18 % odborníků. Optimismus zde předbíhá skutečné výsledky, a to na trzích s nejvyšší úmrtností ze všech zemí zahrnutých do studie.
• Strážci důvěry (Japonsko, Jižní Korea): Tyto země vykazují nejužší rozdíl mezi uživateli a odborníky, konkrétně 84 % oproti 70 %. Důvěra je zde založena na nezávislém ověřování a spolehlivosti. Rizikem zůstává, že důvěra v instituce může být křehká, pokud se výsledky postupně a nenápadně zhoršují.
• Pragmatici v otázce důvěry (Francie, Německo, Itálie): Tyto země mají nejnižší míru úmrtnosti, přesto mezi důvěrou veřejnosti a odborníků existuje rozdíl 39 procentních bodů. Vysoká důvěra veřejnosti zde současně doprovází skepse vůči technologiím, jejichž fungování není dostatečně srozumitelné nebo jejichž schopnosti jsou nadsazovány.
• Vyjednavači důvěry (Spojené království, Spojené státy): Vysoká důvěra uživatelů, která dosahuje 92 %, je úzce navázána na důvěru v instituce. Rizikem je, že selhání regulace nebo zatajování problémů ze strany firem může mít mimořádně závažné důsledky.

„Lidé dnes na silnicích nejsou v bezpečí. Abychom tuto tichou pandemii dokázali řešit, potřebujeme odpovědné inovace, účinnou regulaci a významné investice. Důvěru v bezpečnost silničního provozu nelze považovat za samozřejmost, je nutné si ji zasloužit. Výzkum a diskuse o bezpečnosti silničního provozu jsou důležité, životy však zachrání pouze konkrétní činy,“ doplnil Jean Todt.