Ložisko je v kole každého automobilu, kde by teoreticky malo vydržať po celú dobu prevádzky vozidla. Avšak existuje veľa vonkajších faktorov, ktoré negatívne ovplyvňujú životnosť ložísk. Aké môžu byť príčiny ich poškodenia a ako ich správne rozpoznať?

V automobilech je mnoho míst, která vyžadují užití ložisek. Primárně je to samozřejmě v kole. V případě ložisek kol rozlišujeme tři hlavní druhy.

Prvním z nich je nejstarší ložisko valivé, které se skládá ze soustavy dvou kuličkových nebo kuželíkových ložisek uzavřených v  jednom plášti. Uvnitř ložiska se nachází mazivo a výrobce udává jeho vstupní zatížení. Dalším druhem je ložisko, které je součástí náboje. Tento model se nedá rozložit a vyměňuje se jako celek. To jsou součástky lisované do těhlice. Třetí generace, podobně jako druhá, představuje celé moduly zároveň s límci k upnutí brzdového kotouče, čepu a kola. Takovéto soustavy obsahují nejčastěji také čidla otáčkové rychlosti, využívané systémy ABS/ESP. I když se vyznačují jednoduchostí montáže, v případě poškození jsou výrazně dražší.

Ložiska kol by při správném používání automobilu neměla být zdrojem problémů. Skutečnost je však jiná. Příčin jejich poškození může být mnoho a ne vždy se dají rozpoznat bez vyjmutí dílu.

Co má největší vliv na životnost těchto součástek?

Životnosti ložisek v kolech nepochybně nepřeje agresivní jízda. Prudké točení volantem ve velké rychlosti způsobuje, že na ložiska působí obrovské boční síly. K poškození ložiska, i když si to často neuvědomujeme, může dojít i během nárazu, když automobil udeří kolem např. do obrubníku. Nepříznivým vlivem, který způsobuje nadměrné opotřebení ložisek, je také nesprávně nastavená geometrie zavěšení kol a vůle v řízení, které mohou způsobovat silné vibrace, poškozené disky kol a pneumatiky.

Způsob jízdy a technický stav vozidla jsou tedy rozhodujícími faktory, které mohou způsobit předčasné opotřebení ložisek. Když ložiska vykazují vůli nebo hlasitý chod, je to signál k výměně z důvodu jejich opotřebení nebo poškození. Správná diagnostika je klíčová především k vyloučení špatného fungování jiných částí řídicího systému a zavěšení kol.

Jak ji udělat?

Ověření poškozených ložisek spočívá v provedení testovací jízdy, aby bylo možné zjistit, které kolo vydává charakteristický zvuk, který se pojí s tímto typem poškození. Poškozené ložisko bude během jízdy hlučet a tento zvuk připomíná narůstající šum nebo šoupání. Podstatné je, aby byl automobil testován při různém zatížení nejen na rovné cestě, ale také v zatáčkách.

Statická metoda zase spočívá ve zvednutí automobilu na zvedáku a energickém točení kolem, o kterém si myslíme, že je poškozené. Poškozené ložisko bude vydávat výše zmíněný zvuk. Důležitá je také kontrola vůle, která se provádí zachycením kola nahoře a dole a následným cyklickým otáčením s ním. Směr pohybu kolem je klíčový, pokud se někteří opírají o kolo zprava doleva, pak kontrolují úplně jiné součástky.

Ložiska mohou být poškozena také nesprávnou montáží. Některé hůře vybavené servisy montují ložiska nestandardním vybavením, což je většinou tím nejhorším možným řešením. Na druhou stranu ani lisování ložiska hydraulickým lisem nemusí být jednoduché. Jestliže montáž provádí nezkušený mechanik, existuje riziko zkřivení náboje kola a  poškození souvisejících dílů. Životnost ložiska může být snížena také nesprávnou montáží brzdných kotoučů, které přes „náboj“ vydávají nadměrné vibrace.

Na co bychom během servisních úkonů neměli zapomenout?

Především na to, aby se před namontováním nového ložiska zkontroloval stav součástek, které fungují společně s ním, tedy čepů a brzdových kotoučů. Je nutné také dávat pozor na všechny kovové a gumové ochrany a k samotné výměně používat pouze profesionální nářadí, které je určené k  daným ložiskům. Jednoznačně je také třeba zvážit výměnu obou ložisek.

Příkladem jsou náboje HBU 2.1, které se nachází v mnoha automobilech ze skupiny Volkswagen a Ford (např. ve Volkswagenu T5) a mohou být namontovány pouze speciálním nářadím, např. nástroji SKF, s čísly VKN 600 a 601. Vše musí být dotaženo na správný moment stanovený výrobcem.