Odkiaľ pochádza nepríjemný zápach z klimatizácie?

, 17 januára 2022, 15:44

Výparník klimatizácie – neviditeľný problém. Tento diel, ktorý je súčasťou klimatizačného systému, je ukrytý niekde hlboko medzi motorovým priestorom a priestorom pre cestujúcich. V lete „vyrába“ chladný vzduch pre pohodlnejšiu jazdu a zároveň vysušuje vzduch od vlhkosti.

Umístění výparníku je svým způsobem jeho prokletím, protože ho pasuje na součástku, která se nemění. Nevidíte to, necítíte to, neslyšíte to, tak na to raději nesahám, protože to není problém.

Demontovaná přístrojový deska (foto NRF_BV)

Umístění výparníku je příčinou mnoha problémů. Ty často zaregistrují nosy cestujících v podobě nepříjemných pachů (a právě tím se dnes budeme zabývat). Problémy vznikají také při diagnostice výparníku, pokud jde o jeho těsnost.

Demontovaná jednotka HVAC s výparníkem klimatizace uvnitř (foto NRF_BV)

Několik stručných informací o tom, za co je výparník zodpovědný:

  • odpařování chladiva na přehřáté páry
  • absorbuje přes svůj povrch do chladiva teplo ze vzduchu, který jím proudí (klimatizace nechladí, ale absorbuje teplo)
  • ohřev vzduchu – v některých automobilových řešeních jsou výparníky zároveň dočasnými ohřívači
  • udržování vlhkosti vzduchu na požadované úrovni
  • čištění vzduchu (výparník je zároveň vzduchovým filtrem)

Pachy, které lidský nos vnímá, jsou tvořeny alespoň jednou vonnou sloučeninou. Pachové látky jsou prvky a chemické sloučeniny, které „poletují“ vzduchem. Mohlo by se zdát, že zápach může pocházet pouze z nepříjemných pachů, ale bohužel tomu tak není. Pokud smícháme parfém A s parfémem B, které mohou samostatně vonět dobře, smíchané dohromady mohou být nesnesitelnou směsí. Všechny pachy (příjemné i méně příjemné), které přicházejí do prostoru pro cestující, mohou být součástí mixu vytvořeného na výparníku. Proto se uživatel vozu vybaveného klimatizací musí zamyslet, zda mu stromeček, který právě zavěsil na zrcátko a který tak krásně voní, po nějaké době „nevrátí službu“ vůní opačnou. Když na sebe nalijeme polovinu lahvičky od parfému, dodáme odpařovači příliš velkou dávku látek, které mu neprospívají. Stejně tak je třeba se dívat na pudry, laky na vlasy, jídla a nápoje konzumované v autě, zvířata, otevřená okna, kouření. Pach vydávají také součásti automobilu a naše lidské tělo (např. pot). Mezi pachy patří i ty, které se do prostoru pro cestující dostávají zvenčí: výfukové plyny, pachy ze zemědělských plodin a farem, pachy z průmyslové výroby a další.

Kromě toho v prostoru pro cestující létá také mnoho pevných částic. Ty přicházejí zvenčí, ale také zevnitř vozu (včetně našeho oblečení a toho, co si do vozu přineseme). Kabinový filtr však nedokáže zachytit všechny mikroorganismy a částice, a proto se v závislosti na jeho kvalitě a konstrukci odfiltrují pouze příslušné frakce znečišťujících látek a chemických sloučenin.

Někdo může říct: „Ok, všechno to projde výparníkem a v klidu poletí dál.“ Bohužel tomu tak není. Vzduch, který vstupuje do výparníku, není nikdy suchý. Vždy je vlhký, přičemž vlhkost vzduchu souvisí s teplotou. Čím vyšší je teplota vzduchu, tím více vlhkosti se v něm udrží. Tato vlhkost se spojuje s pevnými nečistotami, mikroorganismy a chemickými sloučeninami a v důsledku absorpce tepla (samovolné proudění vzduchu od teplého ke studenému) odpařujícím se chladivem ve výparníku se vlhkost sráží na povrchu výparníku na principu „rosného bodu“. Všechny nečistoty „zachycené“ vlhkostí zůstávají na povrchu výparníku a začínají tam mezi sebou reagovat. Pokud se odpaří, odlétají dále do prostoru pro cestující a padají spolu s kondenzátem do kondenzační nádrže na dně jednotky HVAC (Heating Ventilation Air Conditioning).

Nejeden čtenář jistě podotkne, že při vzniku nepříjemného zápachu lze provést „profouknutí“ výparníku, které je zahrnuto v servisu klimatizace. A zde bude pro někoho překvapením, že neexistuje žádná snadná, 100% metoda vyčištění výparníku (nejúčinněji se dá vyčistit výparník při vytažení celého zařízení mimo vůz). Samotný výparník, jeho tělo a další součásti jsou natolik složité konstrukce, že je nelze zcela vyčistit. Vždycky v něm něco zbude a je jen otázkou času, kdy se problém objeví znovu. Uvědomění si nebezpečí a boj proti němu nám proto může přinést mnohem lepší výsledky než ty nejdokonalejší metody čištění. Dalším problémem je koroze hliníku, ze kterého je výparník vyroben.

Výparník znečištěný v důsledku chybějícího kabinového filtru (foto NRF_BV)

S vědomím výše uvedeného můžeme shrnout to, jak se účinně chránit:

  • měnit kabinový filtr každý rok nebo přibližně každých 10-15.000 km (nebo v případě potřeby častěji)
  • používání kvalitních kabinových filtrů
  • vyhnout se intenzivním pachům
  • vnášet do vozu co nejméně zápachu a znečištění
  • udržovat čistý interiér vozu
  • zabránit pomalému odpařování vlhkosti z výparníku (nevypínejte klimatizaci současně s motorem – klimatizaci je třeba vypnout o chvíli dříve a přes výparník protlačit velké množství vzduchu a teprve poté vypnout motor)
  • v místech, kde je cítit silný zápach zvenčí, použijte vnitřní cirkulaci vzduchu
  • neotvírejte okna ani dveře, když je zapnutá klimatizace

Pokud již bohužel z klimatizace cítíme nepříjemný zápach, můžeme nejprve zjistit, jaká je úroveň znečištění výparníku. U výparníku se rozlišují dvě úrovně znečištění:

  1. Je pravděpodobné, že se podaří zastavit další vývoj kontaminace.
  2. Existuje velmi malá pravděpodobnost úspěšného vyčištění výparníku.

To ověříme následujícím způsobem:

  1. Výparník vysušíme – vypneme klimatizaci, zapneme ventilaci na otevřený okruh, čelní výduchy, nejnižší teplotu, nejnižší otáčky ventilátoru – toto nastavení ponecháme asi 10-15 min.
  2. Hromadění „zápachu“ na výparníku – zapněte ventilaci na recirkulaci, čelní výduchy, nejnižší teplotu, nejnižší otáčky ventilátoru.

– Klimatizace je vypnutá (běží pouze ventilátor).

– Zapněte klimatizaci s výše uvedeným nastavením na 3-5 minut.

– Vypněte klimatizaci (běží pouze ventilátor).

Pokud se při výše uvedených nastaveních objeví nepříjemný zápach při zapnutí klimatizace, zmizí a znovu se objeví až po provedení posledního pododdílu výše uvedeného bodu 2, máme ještě šanci výparník vyčistit. Pokud se však nepříjemný zápach objeví při zapnutí klimatizace, na chvíli zmizí a znovu se objeví při každém zapnutí kompresoru, pak je problém bohužel již vážný.

Logo NRFV prvním případě je množství nečistot na výparníku ještě tak malé, že po zapnutí kompresoru začne výparník „přitahovat kapičky vody“, které se nárazem na nečistoty začnou od výparníku oddělovat a vletí do kabiny pro cestující. Na povrchu výparníku se pak vytvoří vodní film, který tyto nečistoty zakryje a my je pocítíme až po vypnutí klimatizace, kdy se vlhkost z výparníku začne odpařovat a přenášet nečistoty do našich nosů.

V druhém případě se nepříjemný zápach objevuje s mírným zpožděním při každém zapnutí kompresoru, protože nečistot je tolik, že je vodní film, který se tvoří na studeném výparníku, není schopen účinně zakrýt. V tomto případě je již odstranění nečistot velmi obtížné.

V automobilovém průmyslu jsou dobře známy metody takzvaného „profouknutí“ klimatizačního systému. Některé jsou účinnější než jiné, ale my se jimi zde nebudeme zabývat. Dříve než se pustíte do nějakého chemického čištění, mějte na paměti několik informací z vyspělých trhů, kde se velmi tvrdě bojuje s prostředky proti mikroorganismům (bakterie, prvoci), virům a plísním, které obsahují biocidní pesticidy negativně ovlivňující naše zdraví a život, zejména zdraví našich dětí. Z tohoto důvodu je vhodné zeptat se prodejce na složení přípravku, kterým hodláte výparník čistit.

Chemikálie pro čištění výparníků musí být bezpečné i pro samotný výparník. Současné výparníky automobilů jsou vyrobeny z hliníkových slitin. Zatímco hliník je sám o sobě poměrně odolný vůči korozi, slitiny tak odolné nejsou, přičemž se výparníky vyrábějí hlavně z nich. Proto výrobci s vědomím, že výparník pracuje ve velmi nepříznivém prostředí s prakticky neustálou přítomností vody, chrání jeho povrch nátěry chránícími proti korozi a antibakteriálními nátěry. Při použití chemického prostředku k čištění výparníku zkontrolujte, zda výrobce výparníku nemá proti tomuto prostředku námitky. V opačném případě se na povrch výparníku může dostat látka, která jej může zbavit ochrany nebo vést k zesílení koroze a chemických reakcí na něm. V důsledku toho bude pozitivní účinek velmi krátkodobý a problém, proti kterému jsme chtěli bojovat, se vrátí s mnohonásobnou silou.

Komentáre

Komentár musí byť dlhší ako 5 znakov!

Potvrďte pravidlá!

Ešte nikto nekomentoval tento článok. Buďte prvý!