Nesprávne používanie štartérov vo vozidlách môže viesť k vážnym poruchám. Ako sa môže toto zariadenie poškodiť?
Stručné připomenutí. Spalovací motory nejsou schopny vyvinout točivý moment v klidovém stavu. Proto je k nastartování motoru nutný startér (startovací zařízení). Startéry se mohou lišit velikostí, konstrukcí a výkonem (v závislosti na použití). Mají společný princip činnosti: po stisknutí tlačítka Start nebo po otočení klíčku ve spínací skříňce začne procházet do elektromagnetické cívky startéru elektrický proud. Ta pak pomocí vysouvací vidličky zatlačí pastorek startéru do ozubeného věnce setrvačníku motoru. Současně pohyblivý kontakt propojí elektrický obvod startéru, který se roztočí a nastartuje motor. Když motor běží, startér již není potřeba. Elektrický obvod se přeruší a elektromagnetická cívka vytáhne pastorek z ozubeného věnce zpět do startovací polohy.
Poruchy způsobené tepelným zatížením
Startování znamená pro motor obrovské zatížení ve velmi krátkém čase. Vzhledem k tomu, že startovací cyklus trvá v průměru jen několik sekund, není to ještě problém. Pokud je však startér spouštěn po delší dobu, v krátkých intervalech, bez dostatečných přestávek, začne se vinutí elektromagnetické cívky chovat jako topná spirála. V důsledku opakovaného vysokého odběru energie se může elektromagnetická cívka zahřát natolik, že vinutí shoří. Taková přetížení jsou viditelná na speciálním indikačním papíru, který je při výrobě umístěn kolem cívky. Tento papír při překročení kritické teploty nevratně změní svou barvu. Silná změna barvy indikačního papíru je proto jasným důkazem tepelného zatížení startéru.
Důležité!
Startér by nikdy neměl běžet nepřetržitě déle než 30 sekund. Poté počkejte alespoň 2 minuty, než vychladne. Startér lze spustit maximálně třikrát po sobě, poté je nutná delší přestávka. Přísně se nedoporučuje používat startér k jiným účelům, např. k odvzdušnění vstřikovacího systému po výměně palivového filtru.
Komentáre