Přestože ostřikovací kapalina s mrazuvzdorností -20°C se může ve zdejších klimatických podmínkách jevit jako plně dostačující, opak je pravdou. Pro zachování funkčnosti ostřikovačů např. při teplotě -12°C je třeba použít kapalinu do -40°C.

Je totiž třeba zohlednit také rychlost proudění vzduchu při jízdě automobilu a fakt, že hodnoty uváděné na obalech nemrznoucích směsí odpovídají teplotě zamrzání směsi při stojícím vozidle (nulovém proudění vzduchu).

U jedoucího automobilu se vlivem proudění vzduchu teplota na povrchu karoserie značně snižuje a její pokles je tím výraznější, čím větší je rychlost jízdy. Na tento proces lze přiměřeně aplikovat i meteorologickou tabulku, která uvádí poklesy teplot v závislosti na rychlosti větru (viz příloha).

Pro názornost lze vliv proudění vzduchu vyzkoušet na pneumatice nákladního automobilu. Vyšroubujeme-li kuželku ventilku u pneumatiky rozměru 14.00-20 nahuštěné na 6 baru, při letní teplotě +24°C, energie vzduchu proudícího malým průměrem ventilku (přibližně 4mm) způsobí jeho „omrznutí“ případně i úplné „zamrznutí“.
 

Z uvedených skutečností vyplývá, že směs s mrazuvzdorností -20oC zajistí funkčnost systému ostřikovačů při této teplotě pouze u stojícího vozidla za úplného bezvětří. Při jízdě jsou nároky na nemrznoucí kapalinu mnohem vyšší a má-li se zabránit jejímu přimrzání na skle, je vhodné použít neředenou kapalinu s co možná nejvyšší hodnotou mrazuvzdornosti (např. -40°C).

Problémy může způsobit i neseřízený refraktometr, pomocí kterého se měří mrazuvzdornost namíchané směsi. Správnou funkci refraktometru lze přezkoušet jednoduchým způsobem. Na očištěnou měřící plochu kápneme destilovanou vodu. Stupnice musí ukázat „0“. Pokud rozhraní neukazuje nulu, seřizovacím šroubkem nastavíme nulovou hodnotu.

Článek poskytla firma APM Automotive.