Společností hýbe otázka: jaký motor bude pohánět automobil zítřka? Veřejnou diskusi formují mnohostranné zájmy – zájmy řidičů, automobilového průmyslu, jeho dodavatelů, ale i politiků, svazů, ekologických organizací a řady dalších uskupení.

Ale množství různých názorů a mezery ve vědomostech o technologii vede, zdá se, k nerealistickým předpovědím. Zatímco elektromobil je ještě daleko, spalovací motor se bude v autě prosazovat ještě dalších 20 let. Pro elektrifikaci pohonu je nutno vyřešit ještě řadu důležitých technických otázek. A především: jízda autem musí být ještě bezpečnější. Budoucnost automobilu byla tématem kolokvia motoristického tisku 2009, které uspořádal přední světový dodavatel tohoto odvětví – společnost Bosch – v polovině června 2009 v Boxbergu. Setkání se zúčastnilo více než 200 novinářů ze 30 zemí.

Uskutečnit vizi elektrického pohonu

Elektromobilita s sebou přináší zcela nové výchozí momenty – nové obchodní modely, vozidla s nulovými emisemi a podstatné zlepšení efektivnosti. „U firmy Bosch se intenzivně zabýváme převedením těchto vizí do reality,“ říká Dr. Bernd Bohr, jednatel společnosti Bosch a vedoucí sekce Automotive Bosch Group na úvod jednání. „Chceme je uskutečnit pomocí inovací, tak jako jsme v minulosti vždy znovu a znovu přispívali ke vzniku novinek ve vývoji automobilového pohonu.“

Bosch jako systémový dodavatel přispívá svými technologiemi k mnoha cestám a intenzivně pracuje na tom, aby elektropohon bylo možno zavést do velkosériové výroby – to zaprvé. Zadruhé: souběžně s tím budou inženýři ještě několik desetiletí věnovat všechny své síly zlepšení techniky spalovacího motoru. „Budeme dělat to první, aniž bychom přitom zanedbávali to druhé“, říká Bohr. „Naši vývojáři chtějí jak u zážehových tak i u vznětových motorů využít nových možností snížení spotřeby o 25 až 30 procent – a tím dosáhnout u vznětového motoru hodnoty emisí CO2 nižší než 99 gramů na kilometr.“ Navíc bude díky firmě Bosch jízda automobilem ještě bezpečnější. „Naším strategickým mottem je prevence před nehodami i ochrana životního prostředí – z něj odvozujeme specifická řešení, vhodná pro každého jednotlivého zákazníka, ale i pro globálně velmi různorodé trhy“, uvádí Bohr.

Umožňuje to celosvětově velmi silné zastoupení automobilové techniky Bosch. Na celé zeměkouli pracuje pro firmu Bosch 168 000 lidí na 131 výrobních a 53 vývojových pracovištích – vždy co nejblíže zákazníkům i trhu. Více než 25 000 z těchto pracovníků pracuje ve výzkumu a vývoji. V tomto roce Bosch vynaloží na výzkum a vývoj kolem tří miliard EUR. „I v těchto hospodářsky tak složitých dobách tím udržujeme naše investice do výzkumu a vývoje na vysoké úrovni a zaujímáme tak v této oblasti přední místo v automobilovém průmyslu,“ říká Bohr. „Připravujeme se na období po krizi, na dobu s tenčícími se rezervami ropy, rostoucí mobilitou a z toho vyplývajícími požadavky na bezpečnost vozidla.“

Bohr tím podtrhuje dlouhodobou orientaci podniku bez ohledu na současný celosvětový propad automobilové výroby, který činí 15 až 20 procent. Recese zanechala své stopy i ve firmě Bosch. Světová ekonomická krize vedla v roce 2008 v divizi automobilové techniky k poklesu obratu o 6,9 procenta na ca. 26,5 miliard EUR. Pro rok 2009 očekává Bohr pokles o dalších 15 procent.

Vývoj elektropohonu – zvýšení energetické hustoty, snížení nákladů

„Elektromobilů se bude na silnici vyskytovat zpočátku jen malé množství a bude pouze vyplňovat mezery v nabídce. Více viditelný bude až po roce 2020“, říká Bohr. Pro tuto skutečnost hovoří i rostoucí urbanizace. Do roku 2015 bude existovat po celém světě na 60 megapolí s více než pěti miliony obyvatel. Elektromobil je pro dopravu v takových velkoměstech optimálně uzpůsoben. Jeho šance spočívají v hustě osídlených oblastech Asie, ale i v evropských a amerických metropolích. „V celosvětovém měřítku počítáme v roce 2015 s odbytem ca. 500 000 elektromobilů. Pokud by jich mělo být víc, museli bychom ještě výrazně zvýšit výkonnost těchto vozidel“, očekává Bohr.

To však znamená především větší energetickou hustotu pro „palivovou nádrž“ elektromobilu – baterii. Abychom za současných podmínek zajistili její minimální 200kilometrový dosah, potřebujeme k tomu lithium-iontovou baterii o váze asi 250 kilogramů a ceně kolem 17 000 EUR – příliš těžkou a příliš drahou. Jasným úkolem vývojářů je snížit hmotnost i náklady. Cenová dostupnost baterie pro kohokoliv je cílem velkých dodavatelů, kteří jsou schopni rozpustit mimořádně vysoké náklady na vývoj do velkého objemu výroby.

„Srovnáme-li dva výrobce s objemem výroby 50 000 a 500 000 baterií ročně, je cena za jednu baterii u menšího výrobce zatížena náklady na vývoj ve výši přibližně 500 EUR“, vysvětluje Bohr. Výhody velkosériového výrobce vedou kromě toho k podstatnému snížení relativních výrobních nákladů v porovnání s malosériovým výrobcem. Pro rychlé zpřístupnění trhu s elektromobily je významným předpokladem snížení nákladů na polovinu až třetinu. A to je důvod, proč Bohr vyzývá výrobce v Evropě a USA, aby zbytečně netříštili své síly. Místo toho by měli postupovat koordinovaně – podobně, jak už to nyní dělají země jako Japonsko nebo Čína.

Využití silných stránek partnera

Z pohledu společnosti Bosch je proto důležité snažit se o rozdělení úkolů mezi výrobce automobilů a dodavatele systémů na bázi partnerské spolupráce. Výrobce směřuje celkovou koncepci vozidla na nový pohon. Jeho dodavatel využije pro automobil nové technologie jako lithium-iontovou baterii a dodá ji výrobcům ve velkých sériích za přijatelnou cenu.
Bosch jako systémový dodavatel považuje svou pozici ve výrobě elektromobilu za silnou. První start sériové výroby s hybridní technikou Bosch se plánuje na začátek roku 2010. Zkušenosti s hybridními pohony jsou optimálním východiskem pro přechod k elektromobilu. Na elektrifikaci automobilu v současné době pracuje u firmy Bosch nezávislá obchodní skupina 400 inženýrsků. Do konce roku se plánuje rozšíření počtu pracovníků na více než 500 osob. Další inovační potenciál pramení ze společného podniku SB LiMotive založeného se společností Samsung SDI. V něm pracují inženýři na jádru budoucího elektropohonu – lithium-iontové baterii. Od roku 2011 by měla být nová bateriová technika připravena pro sériové využití v automobilech.

Ochrana klimatu – i se spalovacím motorem

„Bez ohledu na to, jaké koncepce alternativních pohonů Bosch vyvine, v nejbližších 20 letech zůstane spalovací motor v automobilu i nadále tou nejdůležitější technikou“, předpovídá Bohr. Spotřebu paliva a emise CO2 lze nejrychleji a velmi účinně ještě více snížit dalším vývojem zážehových a vznětových motorů – v souladu s celosvětově stále přísnějšími administrativními opatřeními k šetření přírodních zdrojů a ochraně klimatu. „Ze vznětového motoru střední třídy se tak stane “třílitrové auto“ – s emisí oxidu uhličitého nižší než 99 gramů na kilometr. Vícenáklady na náročnější pohony se řidičům vrátí nejpozději do tří let díky nižším nákladům na palivo.“

Bosch očekává, že podíl vznětových motorů na celosvětové produkci automobilů do roku 2016 mírně vzroste z 25 na 28 procent. Zatímco v západní Evropě zůstane téměř stabilní, poroste především v asijských rozvojových zemích a v USA. Stejně zajímavý je průběh vývoje i u zážehového motoru. Podíl úsporného přímého vstřikování benzínu na celosvětové produkci automobilů se do roku 2016 ztrojnásobí na 16 procent. Tato technika se stále více prosazuje především v západně Evropě a Severní Americe, Japonsku a Koreji – i proto, že spolu s přeplňováním umožňuje výrobu menších a efektivnějších motorů bez úbytku výkonu. „Ať se podíváme kamkoliv“, říká Bohr, „trend směřuje k úspornému spalovacímu motoru“.

Větší síťové propojení, větší bezpečnost – základem je ESP

Stejně důležitá jako úsporná a ekologická mobilita je i bezpečnost vozidla. V této oblasti vyvíjí Bosch nové funkce pomocí síťového propojení stávajících bezpečnostních systémů a senzoriky. Výchozím bodem je elektronický stabilizační systém ESP chránící před smykem – systém, který může zabránit až 80 procentům nehod způsobených smykem. Firma Bosch jej jako první výrobce zavedla na trh v roce 1995 a dnes je již zabudován do každého třetího nového vozidla, které se na světě vyrobí. V roce 2012 to bude již každé druhé vozidlo.

Že systém ESP zvyšuje bezpečnost provozu způsobený uznali mezitím i zákonodárci. ESP tak bude v Evropě povinně zaveden do roku 2014 u všech tříd automobilů, což jde i nad rámec úpravy platné v USA, kde je systém předepsán pouze pro vozidla do 4,5 tuny. Regulace v ostatních regionech budou pravděpodobně následovat. Počet obětí dopravních nehod se totiž vyvíjí velmi rozdílně. V Evropě, USA a Japonsku se od roku 2000 snížil o čtvrtinu až třetinu, například v Indii však naproti tomu vzrostl od roku 1990 o dvouciferné číslo. Při takovém nárůstu se pak systémy, jakým je ESP, jeví jako nutnost.

„Stále posilujeme technický rozvoj systémů prevence před nehodami“, zdůrazňuje Bohr – například propojením systému ESP s radarovými senzory a videosenzory. Ještě v roce 2009 chce Bosch zavést do sériové výroby systém pro předvídavé automatické nouzové brzdění. Tím bude podle propočtů našich odborníků na výzkum příčin dopravních nehod možno předejít třem těžkým dopravním nehodám ze čtyř způsobených zadním nárazem. To jsou nehody, které zejména u užitkových vozidel mívají katastrofální následky. Na to reagovala i Evropská unie: od roku 2015 má být systém automatického nouzového brzdění povinně zaveden u nových užitkových vozidel, včetně tahačů, autobusů a dodávek nad 3,5 tuny. Současně pracuje Bosch na levnějších verzích ABS a ESP pro trhy rozvíjejících se zemí.

Vývoj orientovaný na bezpečnost provozu podporuje společnost Bosch tedy stejně intenzivně jako vývoj nových koncepcí hnacích ústrojí a výsledky tohoto vývoje šíří do celého světa. V roce 2007 Bosch rozjel výrobu antiblokovacích brzdových systémů v Brazílii. V roce 2009 zahájí výrobu ABS v Indii – a v Číně bylo před půl rokem otevřeno další testovací centrum Bosch pro brzdové regulační systémy. Bosch sází nezmenšenou měrou na inovace – a na jejich rozšíření po celém světě.

Více informací na www.bosch.com, www.bosch.cz.

Zdroj: Robert Bosch odbytová s.r.o.