Nejzajímavějším zážitkem s prodejcem z jiné země EU, Norska a Islandu je pro rok 2009 příběh paní Blanky Hanákové z Ostravy. Několik měsíců se tahala o peníze s norskou autopůjčovnou, která z její platební karty neoprávněně strhla 12 000 korun za údajné poškození karoserie vozu.

Od pořádajícího Evropského spotřebitelského centra a Občanského sdružení spotřebitelů TEST obdrží notebook v hodnotě 20 000 korun a předplatné časopisu TEST.

Porotce soutěže o nejzajímavější zážitek s prodejcem v EU, Norsku či na Islandu zaujaly okolnosti složitého případu a schopnost jej vyřešit bez pomoci právníků či soudu. „Paní Hanáková se ukázala být příkladem pro lidi, kteří se ocitnou v podobné situaci, kdy jsou zdánlivě bezmocní,“ říká Tomáš Večl, ředitel Evropského spotřebitelského centra ČR (ESC). Současně u příležitosti dnešního Evropského dne spotřebitele upozorňuje, že na problémy s autopůjčovnami se členové sítě ESC hodlají v letošním roce zaměřit.

V zahraničí zákazník obyčejně platí pronájem auta platební kartou. Autopůjčovna tak má k dispozici detaily karty a v případě poškození vozu si strhne příslušnou částku za opravu. To je v evropských zemích poměrně běžné. Některé firmy toho ale mohou zneužít a peníze strhnou neoprávněně.

Rodina paní Hanákové původně považovala stržení peněz za omyl. „Auto jsme odevzdali zcela v pořádku, což jsme mohli dokázat svědecky i fotografiemi. Firma nás však záhy vyvedla z omylu. Vozidlo jsme sice odstavili na k tomu určené místo na parkovišti před letištěm, dokonce jsme se jej pokusili předat přímo pracovníkovi firmy, ten nás však odbyl s tím, že momentálně nemá čas a ať vozidlo necháme na parkovišti. Spokojeně jsme tedy odletěli a po dvou týdnech dostali výzvu k úhradě téměř 4000 norských korun, tedy asi 12 000 korun. Norové naše protiargumenty nebrali a částku si strhli z platební karty automaticky,“ vzpomíná Blanka Hanáková, která však měla v ruce důkazy o tom, že vůz byl v pořádku, a navíc při zapůjčení vozu nepodepsala žádnou výpůjční smlouvu.

A právě to ji zachránilo. Po vynaložení velkého množství energie bylo poslední možností, jak se bránit, podání reklamace stržené částky u banky. Ta totiž na základě předložených dokladů může peníze vrátit na účet spotřebitele pomocí nástroje zvaného chargeback.

„Ačkoli prý lidé obyčejně ani touto formou neuspějí, banka nám po cca pěti měsících dohadování peníze vrátila. A pomohla nám údajně jen jediná věc – nepodepsaná výpůjční smlouva, resp. její kopie, kterou protistrana předložila s jakýmsi klikyhákem, který byl naštěstí diametrálně odlišný od mého podpisu,“ upozorňuje Blanka Hanáková a doporučuje: „Nedejte se odradit od předání vozu bez potvrzení firmou, i když je to někdy obtížné. O měsíc později jsme byli ve Francii a zde jsme museli u stejné nadnárodní firmy několikrát důrazně žádat, aby vozidlo převzali za naší přítomnosti. Opět nám tvrdili, že běžným postupem je nechat vozidlo na parkovišti a klíčky hodit do připravené schránky.“

Paní Hanáková postupovala v případu sama, protože se mylně domnívala, že Evropské spotřebitelské centrum nepůsobí v Norsku. Jenže to působí nejen v zemích EU, ale i v Norsku a na Islandu, a tak si mohla ušetřit hodně práce a energie.

Ceny za druhé a třetí místo, digitální videokamera a fotoaparát, putují do Plzně a Havířova. Zde šlo o příběhy v oblasti ubytovacích služeb, nevrácení peněz za zrušený pobyt v alpském hotelu a krádež kufru v úschovně švédského hotelu. I tito ocenění získávají předplatné časopisu TEST.

Časopis TEST, Občanské sdružení spotřebitelů TEST, Evropské spotřebitelské centrum pro ČR

Evropské spotřebitelské centrum pro ČR poskytuje informace o právech spotřebitelů na společném evropském trhu a bezplatně pomáhá a radí spotřebitelům v jejich sporech s obchodníky z jiných zemí Evropské unie, Norska a Islandu. Zprostředkovává i možnosti mimosoudního řešení sporů spotřebitelů s obchodníky. Činnost centra financují Evropská komise a Česká obchodní inspekce. Více na www.coi.cz/esc.