Štart-Stop je systém vypínania motora pri zastavení na križovatkách a je súčasťou väčšiny moderných automobilov. Hlavným dôvodom pre jeho zavedenie bola jeho vysoká ekologickosť. Vo vnímaní mnohých vodičov to ale je zbytočná vec. Je vôbec pre auto a životné prostredie štart-stop systém prospešný?

Na jedné straně stojí příznivci – ekologové a politici v Bruselu a na druhé odpůrci – uživatelé.  Vzhledem na rozšířenost systému se může zdát, že ho zákazníci přímo vyžadují. Opak je ale pravdou. Spolu s kvalitnějšími DPF filtry pomáhá Start-stop snižovat emise produkované spalovacím motorem, což je jeden z hlavních argumentů, které předkládá Evropská unie. Na druhé straně se auta stávají složitějšími, což si zákazník uvědomí především při poruchách vozidel. Auto se Start-stop systémem je náročnější na silnější startér, akumulátor, alternátor, a samozřejmě elektroniku, která tento proces řídí. Navíc výměna těchto komponentů je finančně náročná.

Dnes v Evropě téměř nejde koupit osobní auto, které by tento systém nemělo. Cena systému je přibližně 12 – 20 tisíc korun podle toho, od jaké automobilky vozidlo kupujete. Argument, že systém šetří palivo a peníze, není úplně na místě. Start-stop totiž ušetří bezvýznamné množství paliva, proto finanční návratnost je nereálná, stejně jako je zanedbatelný jeho vliv na životní prostředí. Systém rovněž nevypíná motor při každém zastavení. Vypne ho jen tehdy, když je na to motor připravený, respektive když si systém myslí, že je. Přihlíží na údaje, mezi které patří například teplota motoru, venkovní prostředí, nebo zapnutá klimatizace. Aktivuje se stlačením spojkového nebo brzdového pedálu, když vozidlo zastaví. Deaktivuje se přesně opačně – povolením pedálu.

„Snížení spotřeby paliva je při start-stop systému zanedbatelné. Jde pouze o setiny litru na 100km. Navíc motor častým startováním trpí,“ tvrdí Jindřich Krejčí, ředitel společnosti ProfiAuto pro Českou republiku a Slovensko.

Komponenty motoru jsou více namáhané. Navíc motor při každém vypnutí chladne, při nižších teplotách k tomu dochází mnohem rychleji. Testování systému většinou probíhá při 20°C, v našich končinách je po většinu roku ale chladněji. Energie potřebná na opakované zahřátí motoru bývá větší než ta ušetřená. Proto se kvalitnější systém při nízkých teplotách automaticky sám deaktivuje.  Jestli autem jezdíte převážně na delší trasy mimo město, systém rovněž nevyužijete.

„Komponenty motoru, které dostávají nejvíc zabrat systémem Start-stop, jsou turbo a kliková hřídel. Turbo je po dlouhodobé jízdě zahřáté. Není pro motor nic horší, než jeho rychlé vypnutí. Vyžaduje si alespoň krátké dochlazení na volnoběh. Ne každý systém to vyhodnotí správně, a tak motor vypne dřív, než by měl,“ dodává Rudolf Staník, jednatel společnosti AZ Car, která je klíčovým partnerem ProfiAuta. Turbo je tím namáhané. V době, kdy jsou auta běžně vybavená dvěma turbo systémy, může se následná návštěva autoservisu podstatně prodražit. Vypínání motoru se však dá deaktivovat. Až na pár výjimek, kdy se musí funkce po každém nastartování vždy manuálně vypnout. Sice je to otravné, ale pro auto prospěšné.

Start-stop vznikl kvůli lepším emisním výsledkům měření v laboratořích, kde se zjistilo, že ušetří několik gramů oxidu uhličitého na kilometr. V reálném životě je přínos mimořádně neefektivní. Měření ukázalo, že při 400 naježděných kilometrech ve městě systém ušetřil jen 0,12l paliva. V přepočtu na 100km je to jen 0,03 litru.

Zajímavost: V Americe si zákazník při koupi nového vozidla může vybrat, jestli si přeje zabudovat start-stop systém. Jestli si kupuje auto, které má systém zabudovaný, na jeho přání mu ho v servise můžou natrvalo deaktivovat.