Nulové emise na silnicích se netýkají pouze elektromobilů, ale také jakéhokoli jiného nekonvenčního pohonu, který nevypouští škodlivé emise. V současné době je nejčastěji prezentovanou alternativou vodík. To však neznamená, že by nestálo za to vyvinout jiné palivo.

Japonci vyvíjejí motor na biometan

O rozruch se postarala trojice velkých značek Toyota, Suzuki a Nissan, která vyvinula první motor na biometan, pocházející ze zemědělského odpadu. Jedná se o poměrně průlomový krok, který by mohl poněkud změnit pohled na automobily s nulovými emisemi. Jedná se o čistší alternativu k tradičním fosilním palivům a samozřejmě k elektromobilům.

Biometan: co je to za palivo?

Biometan je biopalivo vyráběné anaerobním rozkladem organických látek. Ve srovnání s benzínem produkuje výrazně méně skleníkových plynů, takže motory poháněné tímto palivem představují zajímavou alternativu při hledání udržitelných způsobů dopravy.

Jedním z prvních vozů vybavených motorem na biometan je Suzuki WagonR. Vozidlo nabízí výkon velmi srovnatelný s benzinovými modely, ale s výrazně nižšími emisemi, které mají negativní dopad na životní prostředí.

Japonsko představilo strategický plán prodeje automobilů poháněných biometanem, který se má realizovat nejpozději do roku 2026. Tento postup klade otazník nad vývojem elektrických nebo dokonce vodíkových automobilů, jejichž infrastruktura vyžaduje mnohem větší investice. Zavedení biometanového motoru by mohlo znamenat významnou proměnu automobilového odvětví. Zemědělský odpad je cesta, kterou se zatím žádný výrobce nevydal.

Proč by takové řešení mohlo být lepší než například vodík?

Vodík je technologie, která se vyvíjí stejně dlouho, jako je obdivována. Mnoho příznivců spalovacích motorů stále doufá v motory poháněné výhradně tímto palivem, což je možné a Toyota už měla možnost to nejednou předvést.

Je však důležité podívat se na problém také z druhé strany. Použití vodíku je mnohem efektivnější v případě článků, které pohánějí elektromotor. Jeho výroba je energeticky velmi náročná, je velmi nestabilní a ve směsi se vzduchem může být velmi nebezpečný. Při skladování vždy dochází ke ztrátám a účinnost celého procesu získávání je nižší než 37 %. To vše vede k jednomu závěru, který činí tuto cestu dosti problematickou. Jízda na vodík je prostě drahá, stejně jako vytvoření potřebné infrastruktury a stanic pro doplňování paliva do nádrží.

Výroba biometanu je mnohem jednodušší a levnější. Jeho složky vznikají téměř “pasivně”, protože se koneckonců jedná o zemědělský odpad. Stejně jako vodík je 100% ekologický a obnovitelný a lze jej vyrábět prakticky kdekoli na světě.