Zatímco ostatní regiony se ženou vpřed, průmysl Evropy se nachází na křižovatce. Tato zpráva sdružení CLEPA uvádí fakta, která jsou příčinou rostoucích problémů Evropy a jejího automobilového průmyslu. Jaké jsou klíčové problémy, které musí EU řešit, aby obnovila svou globální průmyslovou konkurenceschopnost?

Vysoké ceny energií

Přestože jsou náklady na energie nižší než v roce 2022, zůstávají stále vysoké. Cena průmyslové elektřiny je v EU dvojnásobná oproti USA a téměř o 90 % vyšší než v Číně. Zemní plyn, který má zásadní význam pro výrobu automobilů, vykazuje ještě větší rozdíl. Tato přetrvávající nákladová nevýhoda drtí evropská energeticky náročná odvětví.

Odvážná opatření ke sjednocení cen průmyslových energií s globálními konkurenty a celkové snížení nákladů na podnikání již nejsou volbou – je to otázka přežití.

Přísná legislativa

Přísná unijní politika omezuje schopnost odvětví přizpůsobit se rychle se vyvíjejícímu globálnímu trhu. Zatímco Čína podporuje jak bateriová elektrická vozidla, tak hybridní vozidla (PHEV), což dává větší prostor uchytit se na trhu a technické inovace, Evropa ve svém regulačním rámci do značné míry odsunula PHEV a další technologické možnosti na vedlejší kolej. Toto úzké zaměření drasticky omezuje výběr pro spotřebitele a zpomaluje dynamiku průmyslu. V letech 2020 až 2023 vzrostla výroba elektromobilů v Číně o více než 9 milionů kusů – více než trojnásobně oproti EU.

Klíčem k úspěšné dekarbonizaci v EU je technologická otevřenost. Nadcházející revize norem CO₂ představuje zásadní příležitost pro realistické posouzení podpořené konkrétními plány k zajištění proveditelnosti. Podobně přijetí technologicky neutrálního přístupu k ekologizaci dopravy, včetně podnikových vozových parků, poskytne flexibilitu potřebnou k urychlení zavádění novinek na trhu.

Klesající investice

S regulačními a energetickými problémy úzce souvisí i to, že Evropa jako investiční destinace ztrácí na atraktivitě. Kapitál ze zemí mimo EU proudí jinam a evropské firmy se stahují z globálních trhů. Podíl EU na celosvětových přímých zahraničních investicích klesl z 34 % na počátku roku 2022 na pouhých 10 % v roce 2025 – zatímco podíl Číny vzrostl na téměř 50 %.

Aby bylo možné přilákat více investic a zajistit jistotu, musí politici EU definovat jasná, technologicky neutrální kritéria udržitelnosti, která budou motivovat zahraniční i domácí investory a posílí evropské dodavatelské řetězce.

Momentálně již nejde jen o průmyslový příběh, ale i o příběh sociální. S útlumem nebo zavíráním továren hrozí celým komunitám ztráta stabilních pracovních míst, kvalifikované práce a finanční jistoty. Těžce vydobytá průmyslová pozice Evropy se bortí. Bez urychlených opatření ke snížení rizika investic a uvolnění průmyslových inovací nebude cena jen ekonomická – bude zaplacena v živobytí, narušené soudržnosti a oslabené dlouhodobé odolnosti.