Rok 2014 aneb světlo na konci tunelu slabě prosvítá
Rok se s rokem sešel a máme tady období bilancí. Jaký že tedy byl ten rok 2014 a co nového můžeme očekávat od toho nového? Jistě mi dáte za pravdu, když se hned úvodem zmíním o tom, že ten rok 2014 nebyl vůbec jednoduchý. Světlo na konci tunelu slabě prosvítá, chtělo by se v metafoře říci. Rok to byl hektický pro mnohé z vás. Zejména bych zmínil majitele dealerství, kteří se rozhodli nepřistoupit na nové obchodní podmínky, chcete-li etický kodex svého dodavatele. Při znalosti věci konstatuji, že museli zažít těžký rok a při neznalosti jak to dopadne, konstatuji, že to pro ně bude neméně těžké i v následujícím období. O to nadějnější budoucnost čeká dealery prodejní jedničky. Z čeho tak usuzuji? Inu z toho, jak se jim podařilo společně rozjet projekt pronájmu nových aut a to bez starosti. Protože to je ta správná cesta, jak udržet zákazníka poblíž svých servisů a v neposlední řadě mít po dvou letech dostatek decentně ojetých, perfektně servisovaných vozidel s historií a nepřetočeným tachometrem. Pro mě marketingový počin roku. Ostatně letos nezaháleli v autorizovaném sektoru nikde. Programy pro starší vozidla 5+ se úspěšně zabydlela v povědomí zákazníků a nově se prosazuje neméně mocný obchodní nástroj, ekonomická třída originálních dílů. Staro-nová značka Motorcraft budiž zdárným příkladem. Pro mě naprosté novum je, že ve výběrových řízeních na nové vozy se vítězi stávají přímo velké nájemní společnosti a upozaďují tak tradiční prodejce vozidel. Zkrátka prodat dnes nový vůz bez servisní smlouvy a vůbec celého technického zázemí začíná být čím dál více kumšt. Nezávislý sektor nám také nezahálí a budování servisních konceptů jako Q-servis a AKAS je slyšet a hlavně vidět i na televizních obrazovkách a to v hlavních vysílacích časech.

Falešní proroci
Velkým mediálním tématem roku 2014 bylo výkaznictví prodeje nových vozů. Můj komentář? Jedná se o typický mediální, falešný cíl. Problémem, tématem není, kdo kolik vozidel vyvezl, či nevyvezl. Protože Evropská unie rovná se volný pohyb osob, zboží a kapitálu. Rozumím tomu, že když nejste odsud, rozuměj z Evropy, tak vám to nemusí být tak jasné a budete si vymýšlet filozofická témata, která jsou blízká vašemu naturelu. Leč opakuji, výkaznictví reexportu žádné téma není. Skutečným tématem je, že auta, která tady nejsou, se nedají servisovat. Navzdory tomu co se píše, či nepíše o tom, kdo je či není prodejní jednička, dvojka či trojka. Prostě a jednoduše. Nová auta tady nejsou a je třeba rychle vymyslet, jak chybějící vozy ve vašich servisech nahradit. Závěrem připomínám, že máme jeden z nejstarších vozových parků v Evropské unii a před sebou, promiňte, za sebou máme už jen Rumunsko.

Fenomenální, ale neumětel
Pustíte-li si podvečerní víkendovou televizi, můžete přepínat, jak chcete, ale na všech programech se vaří. Jídlo samozřejmě. Přestože si na západ od nás mylně myslí, že se tady všude vaří pervitin. Inu všichni jíme, tak není divu, že nabídka jde naproti poptávce. Co mě vede k tomu, že se programy o vaření zmiňuji? Můj podiv nad tím, kdo národu z televizní obrazovky předvádí jak nejlépe uvařit. Na jednom programu paní, které se nevejde do záběru a na jiném zase redaktor, který ještě před nedávnem běhal v hlavních zprávách s mikrofonem tu po samoobsluhách, tu po veřejných záchodcích coby potravino/hygienický inspektor. A tady se můžeme směle vrátit k nám do opravárenství. Kdože je dnes „odborným“ a PR fenoménem práporu zvednutého za zlepšení úrovně autoopravárenství? Anonymní účastník moto fóra. Bohužel. A že se jich za ta léta na našem internetovém nebi urodilo. Bohužel. Diagnostik, mechanik, karosář i lakýrník bez vyučení, snadno a rychle v jedné osobě, si večer co večer sděluje s jinými podobnými neumětely, jak se takové auto má správně, rychle a hlavně lacino opravit. Vím, je to o duševní zdraví, vaše duševní zdraví. Den co den. Hodinu co hodinu poslouchat v práci takového neumětela. Jak by se mělo při opravě postupovat. A taky co by to zákazníka správně mělo u vás stát. Zejména u diagnostických prací, když to trvá tak krátký čas. Ale vězte, že na rozdíl od receptů zmiňovaného potravinového inspektora tady nehrozí žlučníková kolika. Tady hrozí, budete-li naslouchat těmto neumětelům, že dříve nebo později zkrachujete. O zničených autech a vašich iluzích nemluvě. A že se blíží den, kdy se objeví na pultech knihkupectví čtenářsky úspěšná kniha Jak snadno a rychle opravit současný moderní vůz v teple svého obývacího pokoje napsaná nějakým Láďou Neumětelem, vůbec nepochybujte. Bude bestsellerem. Bohužel.

Když je venku dvacet plus a neprší
Tato kapitola, bude pojednávat o elektromobilech a vozech na alternativní pohon, které dříve či později dorazí do vašich servisů. Proekologickou Kalifornii tady do roka a do dne nečekejte, ale přestože je dnes na cestách necelých 400 elektromobilů, příští rok se má počet zdvojnásobit. A vězte, že dříve nebo později bude na našich cestách takových aut významné množství. Před nedávnem jsem měl možnost se jedním elektromobilem svézt. Nebylo to však, pro nás oba – elektromobil i mě, šťastné setkání. Venku bylo bohužel, bohužel pro elektromobil, pošmourno a teplota se blížila nule. To jsou v současnosti velicí nepřátelé masového rozvoje elektromobilů. Velicí. Další nepřátelé jsou vysoká pořizovací cena, životnost baterek a nedostatečná síť rychlo nabíjecích stanic. Vězte, že bude líp. Neexistuje už dnes velká automobilka, která by neměla ve své nabídce obé. Jak hybrid, tak elektromobil. Doba, kdy se tato vozidla stanou běžnou součástí našich vozových parků, právě začala. A nic nedejte na to, že ideální podmínky pro provoz takové auta jsou, když neprší a venku je plus dvacet stupňů.

Technické novinky
Že je mezi námi nové médium do klimatizací 1234YF netřeba připomínat. Stejně tak jako nepřetrvávající odpor všech proti jeho používání. Ještě nikdy nebyla fronta odporu tak jednolitá. Kdy jindy jsme měli možnost vidět stát v jednom šiku výrobce vozidel, jejich autorizované partnery a zákazníky. Doporučuji, už se s tím smiřte. Nikdo ho, rozuměj 1234YF, nemá rád. I když někdo určitě ano. Bruselský ekologický aktivista. Ráno jezdí do práce na elektrokole a nemusí vylepit za doplnění ušlého média klimatizace 300-500 Euro.  O to více ho hřeje, jak zatopil všem zúčastněným. Aby tomu nebyl konec, začala platit další Evropská direktiva o povinném měření tlaku v pneumatikách u vozidel přihlášených do provozu listopadem roku 2014 počínaje. Kouzelná zkratka této vymoženosti TPCM se brzy stane noční můrou všech majitelů nových vozidel. Nepopírám ani nezpochybňuji jistou užitečnost této vymoženosti. Rozhodně je bohulibější než u zmiňovaného ekologického plniva klimatizací. Leč tyhle vynucené technologie jsou jen vrcholkem pomyslného ekologického ledovce. Namátkou. Černá skřínka do každého vozidla. DPF filtr pevných částic u benzínových motorů. EdBlue v nádržích malých dodávkových vozů. Jeden by si o mně řekl: Co se to s tím Josefem stalo? Donedávna ekolog a příznivec inovací a dnes zpátečník? Leč přátelé, vzpomeňme si na povyk okolo DPF filtrů. Kolik že zachráníme stromů. Ozónů. Plicních komůrek. A česká realita? Po osmi letech od montáže prvních DPF tady máme vozový park, z kterého různí podnikavci DPF filtr odstranili a stále odstraňují a přibližují nás tak nenávratně před rok 2006, kdy byly první DPF filtry do vozidel namontovány. Že se neptá nikdo z Bruselu, kolik že ještě DPF flitrů v autech zůstalo, mne nepřekvapuje, ale že to nezajímá ani místní úředníky, kteří dýchají stejně znečištěný vzduch jako my, to ano. Nadějná prázdninová akce ČOI se ukázala jako neúčinná. Zejména když si můžete na internetu nejnavštěvovanějšího deníku pod článkem o závadnosti demontáže tohoto zařízení přečíst inzerát Jak se snadno a výhodně DPF filtru zbavit a ještě ušetřit na spotřebě. No nenechej si pak vytlouct filtr taky. Čert vem stromy, ozón i plicní komůrky.

Občanský zákoník a ledy se hnuly
Když jsem si po sobě přečetl článek o vizích pro rok 2014, tak podstatná část jeho obsahu byla věnována novému Občanskému zákoníku. Moje předpoklady se nenaplnily. Tedy pro rok 2014 se nenaplnily. O co v úvaze šlo? O změnu přístupu k náhradám za škody na zdraví při dopravních nehodách. Žádné monstr procesy, žádné velké kauzy, žádná vysoká odškodnění nás v letošním roce nezasáhly. Nenechte se však mýlit. Věci se daly do pohybu a ledy se pověstně hnuly. Neklamnou vlaštovkou přicházejících změn je příprava pojišťoven na novou situaci. Většina z nich už ohlásila navýšení pojistného pro příští rok. Důvodem je tvorba rezervy pro takové náhrady. A tak se jen zopakuji. Teď začne teprve fungovat zpětná kontrola karosářských oprav. A tím i kontrola těch opravárenských šamanů, kteří umí vytvořit ze dvou kusů vozů jeden homogenní. Bohužel okolí smrtelně nebezpečný. A že takových homogenních vozů po našich cestách jezdí desetitisíce netřeba zdůrazňovat.

Konec mechaniků v Čechách?
Před závěrem bych se rád dotknul jednoho závažného tématu. Použiji ustálený a zavedený výraz Cech. Profesní sdružení. To bude to následující téma. Zadáte-li do vyhledavače heslo profesní sdružení, vypadne na vás 405.000 odkazů. Profesní sdružení dnes mají fitness, podkováři, kominíci či pěstitelé cukrovky. Kdo však skutečné, funkční profesní sdružení nemá? No právě vy. Mechanici, majitelé servisů, ale i všech těch firem, které se na českém trhu věnují autoopravárenství. Ne, že by tady nějaká ta Sdružení nebyla, ale ptám se a to hlavně vás. Jsou opravdu tak aktivní, jak si překotná doba žádá? Co konkrétního pro vás v minulém roce udělala? Ochránila vás před neúměrnou kontrolou státní správy? V kontextu s tím jak je tento obor zaplevelen šedou ekonomikou, na kterou kontrola dosud nevyrazila. Vytváří vaše komora vůbec nějaký mediální obraz o vašem oboru? A v neposlední řadě. Zastala se vás někdy v jakémkoliv konkrétním případě? Je-li pro vaši profesní komoru dnešní doba tak hektická, že vydala letos jen jednu tiskovou zprávu, pak je buď na Západní frontě klid, slovy klasika, nebo se v komoře spí. Takže, sečteno podtrženo, nazrál čas, aby tady nějaká skutečná, nevirtuální Asociace či Cech opravců motorových vozidel vznikl. A to hned a neprodleně. Protože náš obor se překotně vyvíjí a pověstné Kdo chvíli stál, již stojí opodál, zde platí trojnásob. Věřte tomu, že jsme jediným odvětvím, které si nesáhlo na rozvojové peníze z Evropských fondů. Výjimky dotací na školení budiž ukázkou, že by to šlo. Všichni víme, že jsme oblast podnikání, o které převažují u veřejnosti převážně negativní a přitom realitě neodpovídající zprávy. A opravdu je to skutečný obraz všech servisů a opraven na českém trhu? Já říkám, že není. Odhady říkají, že v oblasti autoopravárenství pracuje až 150.000 pracovníků a to už by síla členské základny takového Cechu strčila do kapsy i takový Svaz, jako jsou pracovníci v zemědělství se svými 100.000 členy. A že je jejich hlas slyšet více než hlasitě, i když zrovna nenapršelo, zapršelo, nesněžilo, nasněžilo, urodilo se, či neurodilo a dotace tekly proudem. Ale zpět k nám. Možná byste pak uviděli i svého zástupce na tiskové konferenci o Tripartitě potřásat si rukou s Premiérem. Možná by se vás konečně někdo zastal. Bral vážně problémy, které vás sužují. Možná by přistála i u vás nějaká dotace na nové ekologické technologie. Když už je náš obor tak pro ekologický a když už je automobilismus tak populární mezi bruselským legislativním úřednictvem. Jde jen o to takovou organizaci vytvořit. A čas nazrál. Tím jsem si naprosto jistý. Přirozených leaderů, vůdčích postav je mezi vámi dostatek a někdo bude muset, už kvůli sobě a své firmě, ten pomyslný prápor autoopravárenství zvednout. Než bude pozdě. Protože vězte, že kdo chvíli stál, již stojí opodál.

Závěrem
Svým závěrem se nebudu nijak odlišovat od let minulých. Doporučím nezapomenout poděkovat. Poděkovat svým blízkým, že s vámi měli i letos trpělivost. Doporučím poděkovat svým spolupracovníkům. Slovem je potěšíte a penězi neurazíte. A doporučím nezapomenout ani na sebe. Neměli jste to ani letos jednoduché a ani příští rok nebude procházkou růžovým sadem. Na druhou stranu někteří z vás už podnikají více než deset, či dvacet let. A ruku na srdce. Bylo to podnikání kdy snadné?

Přeji vám do toho nového roku mnoho podnikatelských úspěchů. Nedejte se ve svém podnikání znechutit a vězte, že rok 2015 bude přesně takový, jaký si ho vy sami uděláte!

Pevné nervy a hlavně železné zdraví přeje

Josef Förster
Spolupracovník redakce