Jana Skolil ze společnosti CLASSIC Oil s.r.o. se v článku věnuje tématu nemrznoucích směsí. Zaměří se v něm na jeden neutuchající fenomén, a to trvalý prodej modrozelené chladicí kapaliny, ačkoliv je již skoro dvacet let v prvovýrobě nahrazena růžovou tekutinou. 

Barva pomáhá rozlišení

Modrou, podle normy TL 774 správně nazývanou modrozelenou chladicí kapalinu (označovanou jako typ C, G48, nebo zejména G11) začali používat motoristé v Evropě na počátku devadesátých let. V Čechách se pak objevila až krátce po vstupu koncernu VW do mladoboleslavské automobilky. Plnila se tak do prvních felicií, ale s nástupem modelu Octavia Combi (1998) byla velmi brzy nahrazena růžovou kapalinou (předtím ještě přechodně červenou typ D/G12). A růžovou nemrznoucí směs do chladičů plní všechny automobilky koncernu VW dosud. Jak jistě většina uživatelů ví, není to již ta původní růžová kapalina typu F, označovaná jako G12+, ani novější G12++, obsahující znovu silikáty, ale nyní delší dobu používaná tekutina s obsahem biosložky, pojmenovaná G13. Jak je tedy možné, že poměr prodejů modrozelené a růžové kapaliny je dvacet let od ukončení prvoplnění té první z nich přibližně 40:60?

Organika, nebo  silikáty?

Zatímco klasická modrozelená chladicí kapalina je tzv. hybridního typu, růžová tekutina používá již výhradně OAT (organic additive technology) inhibitory koroze na bázi solí organických kyselin. Díky tomu mohla být prodloužena výměnná lhůta nejprve na pět let, a u G13 až na současných 250.000km nebo pro prvního majitele na dožití. Tato lhůta ale není ovlivněna jen změnou nemrznoucí směsi, ale zejména konstrukčním vývojem motorů, který natolik omezil pronikání kyselých zplodin ze spalování do chlazení, že již nedochází k takovému vyčerpávání inhibitorů koroze. Proto zde platí již často opakovaná fráze o tom, že při volbě vhodného typu chladicí kapaliny patří svůj k svému. Jakoukoliv růžovou kapalinou si ve voze starém více než 15 let výměnnou lhůtu neprodloužíte. A modrou chladicí kapalinu by do nového vozu mohl někdo naplnit sotva omylem. Opravdu?

Odlišnosti automobilek

Popsané barevné rozlišování definuje koncern Volkswagen, jehož vozy tvoří ve středoevropském vozovém parku okolo 50%. Některé jiné automobilky přešly k používání efektivnějších organických inhibitorů souběžně, ale barevně se od něj vyhranily. Typickým příkladem je výrobce Renault, jehož pod UV zářením světélkující žlutou tekutinu Maxigel znají hlavně řidiči autobusů Karosa i vzduchem nechlazených tatrovek, v nichž se svého času francouzské motory používaly. Mnohem horší to měli servisní technici s jinými značkami a jejich chladivy: například Ford přestal doporučovat G48 teprve někdy koncem minulého století, GM a Opel v roce 2001, třeba Fiat plnil G11 ještě do roku 2005, a BMW či Volvo s ní dokonce nepřestaly ani v roce 2007. Největší guláš nám ale v používání nemrznoucích směsí pro chlazení způsobili asijští výrobci a z části i koncern PSA. Ti sice OAT kapalinu implementovali téměř ve stejné době jako VW, ale zbarvení odlišného – zejména zeleného. A zde nezkušený prodejce či motorista bohužel při doplňování čí výměně sáhne spíše po starší, modrozelené G11 než po složením správné růžové.

Modrozelená neznamená stará

Současný automechanik, tím spíše uživatel vozidla, má velmi ztíženou orientaci při výběru provozních kapalin. Orientovat se v obrovském počtu koncernů, automobilek, typů a jejich vývojových ročníků, není lehké ani pro odborníka. Při výměně a doplňování antifreezu může volit mezi kapalinou stejné barvy, kterou předtím v chladicím systému nalezl, nebo vyhledal různé tištěné či zejména internetové rejstříky pro výběr správného typu kapaliny. Málokdo z nich však asi nahlédne do manuálu k vozu, kde by nalezl požadovanou značku nebo normu, kterou kapalina musí mít či splňovat. A hlavně jen několik autoservisů může mít v tuzemsku skladem kromě kapalin G11-G13 i podstatně dražší speciály pro japonské a korejské vozy, světélkující tekutinu pro Renault nebo mírně odlišný typ OAT kapaliny používaný ve vozech Peugeot/Citroën nebo v koncernu GM. Jejich dostupnost, zvláště pak v malém balení, je velmi ztížená. Proto se asi pak běžně stává, že v nejnovějších vozech Kia či Hyundai po výměně cirkulují v nové kapalině zakázaný borax a jiné anorganické inhibitory, nemluvě o tom, nakolik běžný kupující vůbec rozlišuje mezi třemi typy růžové/ fialové kapaliny G12+, G12++ a G13.

Zkrácení výměnné lhůty

Kromě pochopitelné neznalosti atypického zbarvení originálních náplní asijských a amerických vozů může být další příčinou neodpovídajícího poměru prodejů růžové a modrozelené chladicí kapaliny na českém trhu nepochopení termínu „pro starší vozy“. Přesně takový dovětek se totiž obvykle vyskytuje na etiketě kapalin G11/G48. Jenže co jsou dnes starší vozy? Pět, deset, nebo patnáct let staré? Jak pro koho. Bohužel podle doby zavedení modrozelené kapaliny a data ukončení jejího prvního plnění v koncernu VW by to měly být vozy minimálně devatenáct let staré. A kolik takto starých vozů navštěvuje pravidelně autoservis? Velmi málo. Pokud do moderního motoru z hliníkových slitin použijete starší, hybridní modrou kapalinu, v krátkém časovém období se rozhodně nic nestane. Pokud jste jen dolévali do správného originálu, neproběhne žádná změna nejspíš ani v delším horizontu. Bohužel pokud byla provedena kompletní výměna, hrozí, že kapalina určená na 2-3 roky životnosti bude v autě kolovat až dvojnásobnou dobu, kdy již mohlo dojít k vyčerpání obsažených inhibitorů koroze. A to by mohla být hlavní příčina v současnosti v aftermarketu velmi často se vyskytujících selhání vodních pump a těsnění pod hlavou. Doporučuji tedy velmi pečlivou volbu vhodného typu nemrznoucí směsi do chladičů. Pozorně čtěte etiketu produktu a hlavně manuál k vozu. Barvu tekutiny, kterou naleznete v opravovaném voze, berte pouze jako doplnění vaší informace. Vždyť i před vámi mohl udělat ve volbě barvy již někdo chybu.

Autor: Jan SKOLIL, CLASSIC Oil s.r.o.
Materiál poskytla firma CLASSIC Oil s.r.o. – www.classic-oil.cz
Zveřejněno v časopise autoEXPERT 11/2015