Evropští řidiči zaplatili v roce 2022 na čerpacích stanicích navíc 55 miliard eur v podobě takzvané „geopolitické prémie”, když ceny ropy opět dosáhly v průměru 100 dolarů za barel. Závislost na dovážených fosilních palivech nadále způsobuje, že je Evropa zranitelná vůči tržním výkyvům.

Jak vyplývá z nového průzkumu organizace T&E týkajícího se cenových prémií u paliv v roce 2022, mohou Evropané platit navíc až 150 milionů eur denně, pokud ceny ropy překročí hranici 100 dolarů za barel. Evropa platí vysokou cenu za závislost na dovážené ropě – varuje T&E a místo krátkodobých nápravných opatření apeluje na dlouhodobé kroky, které kontinent zbaví závislosti na výkyvech vyvolaných geopolitickým napětím.

V roce 2022, kdy ceny ropy naposledy překročily hranici 100 dolarů za barel, utratili Evropané na čerpacích stanicích navíc 55 miliard eur. V celé Evropské unii vzrostly do poloviny roku 2022 ceny motorové nafty o 45 % a benzinu o 36 %. Koncem června 2022 překročily ceny benzinu a nafty na stanicích úroveň 2 eura za litr, což znamenalo, že řidiči zaplatili za natankování 50 litrové nádrže o 24 až 31 eur více než před krizí.

„Závislost Evropy na ropě znamená, že při každé globální nestabilitě se v cenách pohonných hmot objevuje takzvaná geopolitická prémie. Ta bude i nadále oslabovat evropskou ekonomiku a zatěžovat rozpočty domácností, pokud strukturálně neukončíme naši závislost na dovážených fosilních palivech. Donald Trump a jeho partneři v Rusku a Saúdské Arábii mají velkou moc, ale jednu věc nemohou ovládat – vítr a slunce. Evropa by nyní měla upřednostňovat elektromobily, tepelná čerpadla a obnovitelné zdroje energie, aby se taková situace již neopakovala,” zmiňuje Antony Froggatt, ředitel pro analýzy v organizaci T&E.

Dalších 55 miliard eur vynaložených v roce 2022 se objevilo navzdory tomu, že vlády členských států EU se vzdaly přibližně 30 miliard eur příjmů z daní z pohonných hmot v rámci snížení spotřební daně – šlo o formu dotace financované de facto daňovými poplatníky. I když tato opatření krátkodobě snížila ceny pro spotřebitele, nesnížila strukturální závislost na ropě ani neochránila ekonomiku před budoucími cenovými šoky – poukazuje T&E.

Podle této organizace již 7,7 milionů elektromobilů v Evropě snížilo spotřebu ropy o 126 tisíc barelů denně. Při cenách pohonných hmot v roce 2022 by evropští řidiči elektromobilů ušetřili celkem asi 39 milionů eur denně.

Evropská komise odhaduje, že v roce 2022 vzrostla celková hodnota dotací na fosilní paliva v EU na 136 miliard eur, z čehož 107 miliard eur směřovalo k spotřebitelům ropy a zemního plynu. Více než polovina této částky byla určena jako reakce na energetickou krizi. Částka 136 miliard eur by mohla financovat výměnu 5,4 milionu automobilů za cenově dostupné elektromobily (v hodnotě 25 000 eur), což by snížilo závislost EU na ropě o 70 000 barelů denně a umožnilo by to snížit výdaje na dovoz ropy o 2,5 miliardy dolarů ročně.

Vyšší ceny na světových trzích znamenají také vyšší zisky v odvětví fosilních paliv. Ropné a plynárenské společnosti působící v EU dosáhly v roce 2022 zisku ve výši přibližně 104 miliard eur, což představuje nárůst o 45 % ve srovnání s rokem 2021. V letech 2022–2023 platily v EU předpisy týkající se tzv. mimořádných zisků v energetickém sektoru, jejichž cílem bylo získat zpět část nadměrných příjmů. V současné době tyto předpisy vypršely, avšak podle organizace T&E by Unie měla být připravena na jejich rychlé opětovné zavedení v případě dlouhodobě vysokých cen energie.

„Omezení dovozu ropy a plynu je v mnoha ohledech výhodným řešením. Posiluje ekonomickou bezpečnost, snižuje geopolitickou nejistotu a omezuje dopad na klima. Odklon od politik, které mají pomoci dosáhnout klimatických cílů – jako je vyřazení spalovacích motorů do roku 2035 nebo odklad zavedení unijního systému poplatků za emise CO₂ v oblasti vytápění a paliv – nás pouze zbaví jistoty,” shrnuje Antony Froggatt.