Hledání alternativních paliv nezná konce. V Americe se skupina vědců snaží k pohonu vozů využít močovinu a zdá se, že mají šanci uspět. Vyrábět z močoviny vodík je prý jednodušší než jiné způsoby. Vědci v Polsku zase vyvinuli metodu na výrobu benzínu z oxidu uhličitého.

Jaká tedy bude budoucnost v pohonu vozidel? Odpovědi možná naleznete v následujících článcích.

Benzín z komína
Nedávno Polskem oběhla senzační zpráva – polští vědci vyvinuli metodu na výrobu benzínu z oxidu uhličitého. V procesu umělé fotosyntézy je CO₂ je přetvořen na methanol, který je poté možno přeměnit na benzín. Výhoda je dvojí. Za prvé omezení emisí CO₂ a za druhé nezávislost na ropě. Dle názoru Dobiesława Nazimka, který stál v čele týmu ambiciózních výzkumníků na univerzitě v Lublinu, budou již brzo v Polsku schopni vyprodukovat šestkrát více paliva než je národní spotřeba.

První komerční instalace výrobny benzínu z oxidu uhličitého bude zahájena ve firmě Zakłady Azotowe Kedzierzyn-Koźel. Ministerstvo průmyslu a obchodu určilo konsorcium, které se zaměří na vývoj a zavádění revolučních technologií. Náklady na výrobu jednoho litru syntetického paliva se odhadují na 2,60 Kč.

Je třeba přiznat, že tohle vše zní stejně krásně, jako neuvěřitelně. Způsob tvorby benzínu z plynu, který do té doby jen „vyfučel“ z komína a poškozoval klima, je hoden minimálně Nobelovy ceny.

Výtah z článku, Grzegorz Kacalski, Automobilový svět č. 7-8/2009

Ekologický pohon aut – moč
Do nádrže automobilu nalijete moč a vyrazíte na cestu. Tuto absurdní a komickou představu zároveň se snaží do reality přivést tým americké vědkyně Garardine Botteové. Princip je vcelku jednoduchý. Z moči (což je vlastně vodný roztok močoviny – (NH₂)₂CO) by elektrolytický katalyzátor v prvním kroku získával vodík a následně by sloužil jako palivový článek pro výrobu elektrické energie, která by pak poháněla motory.

Zní to trochu utopicky, ale tým je dál, než u pouhých teoretických úvah. Už sestrojil močovinu spotřebovávající palivový článek a momentálně jej podrobuje testům. Malá krabička o velikosti dvou obalů na CD zatím dává pouze 500 miliwattů výkonu, ale jako první krok je to slibný začátek.

Tým z Univerzity v Ohiu věří, že bude do roka schopen vyvinout dostatečně výkonný katalytický článek, který by zvládl pohánět automobil. Teoretická spotřeba je prý 4 litry moči (respektive roztoku močoviny) na 100 kilometrů. Pro představu, člověk denně vyprodukuje dva až tři litry moči.

Hlavním trumfem nového vynálezu by měla být energetická efektivita a snadná manipulace. S vodíkem, na který výrobci sázejí, je totiž trochu potíž. Jeho výroba z vody je energeticky velmi náročná.

Garardine Botteová tvrdí, že výroba z močoviny spotřebuje daleko méně energie. Jenže uváděná čísla mnoho důvěry nebudí – pro elektrolýzu vody je prý potřeba napětí 1,37 voltu, pro výrobu vodíku z močoviny prý jen 0,37 voltu. O energii se ale nedozvídáme vůbec nic.

Močovina by ale mohla odstranit problémy, které máme se skladováním, přepravou a tankováním zkapalněného vodíku. Palivový článek si vyrobí z močoviny přesně tolik vodíku, kolik bude potřebovat. Moč není problém tankovat do běžných nádrží, zatímco vodík se musí uchovávat ve speciálních tepelně odstíněných nádržích.

Prozatím není jasné, jak by měl být elektrolytický katalyzátor rozkládající močovinu zásoben energií. Katalyzátor vyrábějící vodík bude také produkovat CO2 a oxidy dusíku – což jsou škodliviny, po kterých jdou dnešní vlády a ekologičtí aktivisté.

A samotnou otázkou je také výroba samotného močovinového paliva. V úvahu připadá průmyslová výroba močoviny (tak jako se tomu děje v případě hnojiv) a její následné rozpouštění ve vodě nebo úprava moči – ať už získané z lidských obydlí nebo od chovných zvířat. Což opět znamená spoustu spotřebované energie.

Zdroj: iDNES.cz