Ministerstvo dopravy předalo novelu zákona č.56 týkající se mimo jiné i emisních stanic do poslanecké sněmovny. Připomeňme si, že poslanec Jan Smutný (TOP 09) se chtěl již přede dvěma lety zasadit o skoncování s vytloukáním filtrů částic a zpřísnit kontroly emisních systému tak, aby tyto nešvary SME nacházela a taková vozidla do doby jejich uvedení do původního stavu vyřadila z provozu.

Ministerstvo dopravy bude k takovému kroku potřebovat centrální registr výsledků emisních kontrol, protože bez tohoto zcela zásadního základu nebude schopné uvést zpřísněné kontroly do praxe. Poslanci nyní budou mít novelu vyhlášky v prvním čtení a FCD.eu nyní sbírá všechny Vaše připomínky k tomu, co by měla obsahovat. Zatím je její text přístupný jen několika málo vyvoleným.

Pokud takový systém začne s uvedením novely fungovat, budou automobilové opravny mít práci s pravidelnými údržbami, servisními prohlídkami i s drobnými ale i většími opravami. Přispějte se svými zkušenostmi a postřehy u článku zaměřeného na tento pozitivní sekundární efekt, FCD.eu jej poslanci Smutnému doručí, abychom ho všichni tak v jeho bohulibé činnosti podpořili.

Nyní již článek portálu FCD.eu:
Že vozidla s odstraněným filtrem částic zcela legálně projdou “emisemi” je hořký omyl a nepravdivý mýtus nejen majitelů vozidel, ale i některých techniků emisních stanic ba dokonce i některých školicích středisek. Tento mýtus se opírá jen o “splnění limitu” kouřivosti, nikoliv o předcházející kontrolu řídící jednotky vozidla a vizuální kontrolu vozidla před samotnou zkouškou, které jsou neméně důležité a v tomto případě dominantní. Pokud nevyhoví kontroly řídící jednotky vozidla nebo vizuální kontrola, vozidlo NENÍ PŘIPUŠTĚNO K SAMOTNÉMU MĚŘENÍ.

Bohužel většina školicích středisek pro diagnostiku a opravy školí podle nesprávných informací, argumentují, že je chybějící filtr částic nesnadné bezdemontážními metodami zjistit a výsledek je, jaký je. Ostatně technické detaily jsme probírali vícekrát a vedlo nás to až k natočení videolekce, kterou najdete pod výše uvedenou záložkou “Obrázky a soubory”.

Vrátí se stanicím měření emisí jejich účel a důstojnost? Kdo má prospěch z poplatků za nezasoužené “emisní známky” a je stav emisních systémů vozidel na našich silnicích takový, jak deklarují? Pokud by SME fungovaly, tak jak by měly, budou mít servisy regulérní práci, majitelé vozidel budou spokojení s trvale udržitelným technickým stavem jejich vozidla (drobné údržby totiž výrazně zredukují možné těžké problémy jdoucí do desetitisíců) a obyvatelé ČR (především děti) nebudou bojovat se slábnoucí imunitou.

A nyní výzva od FCD:
Asi všichni máte zkušenosti s emisními stanicemi nebo jste dokonce sami emisními techniky. Jelikož můžeme novelu zákona naposledy ovlivnit, než projde všemi čteními ve sněmovně, je nejvyšší čas připomínky někde zmínit a účinně je zužitkovat. Shromáždíme-li dostatek pádných argumentů pro definované nedostatky, můžeme je nyní poskytnout poslanecké sněmovně k připomínkování.

Začnu s první připomínkou ze zkušenosti školitele pro techniky emisních stanic. Časté reakce účastníků školení na ukázku, jak nenechat procházet nevyhovující vozidlo s vytlučeným filtrem částic zní takto: “KDYŽ HO VYHODÍM Z EMISÍ, TAK PŮJDE NĚKAM JINAM, KDE ZNÁMKU DOSTANE I BEZ MĚŘENÍ!”

Tuto situaci nelze řešit jinak, než centrálním on-line registrem emisních výsledků s časovými razítky a se zavedením třídníku závad, a alternativních postupů jako vodítka pro ty případy, u kterých se nějaký povinný úkon procesu kontroly emisí jeví jako neproveditelný.
Příklady třídníku závad a třídníku alternativních postupů:

• Závada č.0001 (jedna z nejdůležitějších)
Přistavitel vozidla na SME odmítnul provedení regulérní procedury emisní kontroly (požadoval udělení známky i přes očividné nebo jen tušené nedostatky). Pokud by SME, u které byla zkouška odmítnuta přistavitelem vozidla zadala do systému toto číslo závady spolu s registrační značkou vozidla, bylo by snadné vystopovat, na které emisní stanice se takoví zákazníci obracejí po této návštěvě a kde jim je naopak vyhověno. (K zamezení nekalého zneužívání tohoto oznamovacího systému se ukládají statistiky oznamovacích o cílových stanic, kde se následně známky pravděpodobně “prodávají” bez měření). Uvalení sankce na emisní stanice s takovými zavedenými praktikami je pak otázkou jedné či dvou cílených nastrčených kontrol. SME by musely dodržovat postupy a nevymlouvaly by se “že ten, koho vyhodí, dostane známku kdekoliv”.

• Alternativní postup diesel EUR4 a EUR5 (dvě alternativní metody)
Pokud při kontrole emisí vozidla s filtrem částic je zjevné, že je výfuk prostý sazí a že kouřivost vozidla je již při přípravných akceleracích několikanásobně nižší než limit, lze ustoupit od zkoušky kouřivosti akceleracemi a vydat známku bez provádění předepsaných 4 akcelerací, kde by výsledek byl stejně okolo hodnoty 0,01 m-1. Podmínkou je doložení čistoty koncovky výfuku jeho fotografií a výpisu prázdné paměti závad se všemi vytvořenými readinescode (E-OBD on-line).

Libor Fleischhans
Jednatel IHR-TECHNIKA

Další informace – ZDE