V roce 2024 by se EU mohla poprvé ve své historii stát čistým dovozcem autodílů. Navzdory investicím do výzkumu a vývoje se výroba automobilových technologií pomalu přesouvá z EU do zahraničí.
Inovace pomalu mizí z Evropy
V roce 2023 automobilový průmysl EU úspěšně obhájil svůj status předního světového vývozce klasických automobilových dílů, když vyvezl zboží za přibližně 56 miliard eur a zaznamenal přebytek obchodní bilance ve výši 26,7 miliardy eur. Toto postavení bude pravděpodobně oslabeno rostoucím dovozem baterií a polovodičů. Při započtení těchto technologií klesl obchodní přebytek EU z 5,7 miliardy eur v roce 2022 na 3,1 miliardy eur v roce 2023, což je v ostrém kontrastu s přebytkem 20,9 miliardy eur zaznamenaným v roce 2021.
Společnosti z EU nadále dominují celosvětovým investicím do výzkumu a vývoje a výrobních zařízení v automobilovém průmyslu, přičemž evropští dodavatelé představují přibližně třetinu všech přímých zahraničních investic na světě. Výdaje evropských společností na výzkum a vývoj v automobilovém průmyslu se téměř vyrovnají výdajům amerických společností. Na dodavatele z EU připadá 32,7 % celosvětových investic souvisejících s automobilovým průmyslem, což je hned za společnostmi z USA (33,3 %) a výrazně před japonskými (17,4 %) a čínskými (16,4 %) konkurenty. Investice do výroby se však stále více přesouvají do zahraničí, přičemž USA předstihují EU v investicích do podniků na výrobu baterií a polovodičů.
Pokud bude současný trend pokračovat, mohla by se EU v letošním roce stát čistým dovozcem autodílů. Tato situace zdůrazňuje naléhavou potřebu posílit konkurenceschopnost EU a zajistit, aby evropské inovace vznikaly především v Evropě.
„Kdysi impozantní obchodní přebytek EU v oblasti autodílů se za poslední dva roky snížil o 17 miliard eur v důsledku rostoucího dovozu baterií a polovodičů. Zatímco dodavatelé nadále dominují výzkumu a vývoji a globálním investicím, existuje riziko, že se výroba nových technologií přesune mimo EU. Je důležité, aby EU posílila svou investiční strategii a zajistila, že zůstaneme výrobním centrem,“ uvedl Nils Poel, vedoucí oddělení pro tržní záležitosti sdružení CLEPA.
Dodavatelé z EU investují v zahraničí navzdory globální konkurenci
Evropští dodavatelé automobilového průmyslu pokračují v masivních investicích v zahraničí, což dokazuje odolnost tohoto odvětví vůči globální konkurenci. V roce 2023 investovali v jiných regionech 19,8 miliardy eur, což z nich činí největší investory odvětví v zahraničí. V roce 2023 29,3 % celkových přímých zahraničních investic do automobilových součástek, včetně baterií a polovodičů, pocházelo od evropských společností.
Preferovaným regionem pro evropské investice zůstává Severní Amerika, přičemž tři největší investice do baterií se uskutečnily v Kanadě. Pokud jde o autodíly, osm z deseti největších investic bylo uskutečněno v Mexiku nebo USA.
Tyto významné zahraniční projekty zdůrazňují globální konkurenceschopnost automobilových výrobců v EU. Bohužel však také poukazují na to, že EU musí přilákat více takových investic, aby zajistila odolnost svého dodavatelského řetězce. Investice do výroby baterií jsou klíčem ke snížení závislosti na Číně a posílení pozice EU na světovém trhu. Evropa se stala atraktivní destinací pro přímé zahraniční investice do baterií, ale až od druhé poloviny roku 2021. Většinu těchto investic přitahují USA, které výrazně předstihují EU. Od roku 2022 USA poskytly dvakrát více přímých zahraničních investic do výroby baterií, a to 46,3 mld. eur ve srovnání s evropskými 22,4 mld. eur. Lze zde vidět souvislost s americkým zákonem o snížení inflace a napumpováním téměř 400 miliard USD na trh. Tato disproporce zdůrazňuje naléhavou potřebu EU posílit své investiční strategie a politiku, aby si udržela konkurenceschopnost.
„Dodavatelé z EU představují přibližně třetinu celosvětových investic do výzkumu a vývoje technologií důležitých pro automobilový průmysl, ale náš kdysi vysoký obchodní přebytek by se letos mohl změnit v deficit. Je nezbytné zvýšit naši konkurenceschopnost v oblasti výroby polovodičů, abychom zajistili vedoucí postavení Evropy v oblasti inovací a technologií,“ říká Benjamin Krieger, generální tajemník CLEPA.
Investice do polovodičů se i nadále těší celosvětovému zájmu a v letech 2024-2032 se předpokládá, že soukromý sektor investuje 2,3 bilionu USD. To představuje výrazný nárůst oproti 720 miliardám USD uvolněným celosvětově v letech 2013-2022. Z předpokládaných 2,3 bilionu USD by EU měla v příštích letech přilákat pouze 154 miliard USD, přičemž 66 % těchto investic pochází od amerických společností a 28 % od evropských společností. Od roku 2020 bylo v EU oznámeno osm nových projektů závodů na výrobu polovodičů a dva z nich již byly dokončeny. Tento pokrok je sice slibný, zejména vůči plánům Číny, ale ve srovnání s 26 novými závody plánovanými v USA je stále skromný.
„Automobilový průmysl jako celek čelí výzvám. Evropa se nyní nachází na křižovatce a musí se rozhodnout, jak nejlépe oživit kdysi vzkvétající průmysl. Jsme svědky znepokojivého trendu rostoucího propouštění a snižování investic do průmyslu vyrábějící automobilové díly v zemích EU, zatímco jiné regiony, včetně Číny a USA, hlásí pozitivnější prognózy a projevují politické odhodlání, například v podobě zákona o snižování inflace (IRA), který zvýšil investiční atraktivitu USA. Tyto kroky vyžadují přehodnocení evropské průmyslové politiky a politiky konkurenceschopnosti,“ uvedl Tomasz Bęben, člen představenstva sdružení CLEPA.
Komentáre