Křišťálovou kouli nebrat aneb Před branami

, 17 mája 2014, 18:48

Co by mohlo být na prvním místě vaší pozornosti, při vašem současném podnikání se dnes ve své úvaze zamyslí náš spolupracovník Josef Förster.

O lidech
Při tom každodenním kalupu se může stát, že některé věci bereme tak nějak automaticky, nepřemýšlíme nad nimi. Zejména pokud se opakují den co den, měsíc za měsícem nebo rok po roku. Dvacet a více let. Co mám na mysli? Na mysli mám vaše pracovníky. Základní kámen vašeho podnikání. Samozřejmě pokud nějaké zaměstnance máte. Nepřestávejte číst i vy, kteří pracujete sami na sebe, jsa bez zaměstnanců, třeba pochopíte některé věci, které vám doteď vrtaly hlavou.

Co že je na vašich lidech, pracovnících tak zajímavého, že bychom se v dnešním článku nad nimi měli společně zamyslet? Práci pro ně máte, výplatu jim vyplácíte, sociální a zdravotní odvádíte. Zapomněli jsme snad na něco? Podle většiny z vás nezapomněli. A to může být právě kámen úrazu, o kterém se v mém dnešním článku chci rozepsat.

Včera, dnes a zítra
O významu pracovníků, dobrých pracovníků, jsem se rozepisoval ve svých článcích mnohokrát. Bavím-li se s vámi, potvrzujete mi, že dobrý pracovník je „základní kámen“ vašeho podnikání a snažíte se mít většinu svých zaměstnanců složenu právě z takových léty obroušených kamenů. Dvacet let i více vašeho úspěšného podnikání vám potvrzuje tuto teorii. Tolik o teorii. Jaká je však dnešní praxe? Není týdne, abych se nedozvěděl o nějakém odchodu špičkového pracovníka z firmy, která je na trhu 15, 20 a více let. Co bývá příčinou takových odchodů? Ve většině dnes popisovaných případů převládá absolutní nezájem zaměstnavatele o potřeby svých zaměstnanců a leckde i klima v těchto firmách.

Klima a potřeby
Co takového si představovat ve zmíněných „potřebách“ a firemních „klimatech“? Snazší bude popsat, co zaměstnanci neoceňují v těchto věcech u svých zaměstnavatelů, než to co pokládají za samozřejmost. Za zaměstnaneckou samozřejmost se pokládá dostatek práce, zakázek. Mi samotnému to jako samozřejmost nepřipadá, leč u vašich zaměstnanců je situace jiná. Je to v dnešní době kumšt udržet si zákazníky a mít jich dostatek. Výmluvným podpůrným argumentem pro vás, na případnou poradu budiž aktuální, klesající, vývoj dopravních nehod ze statistik Policie ČR a tím i množství práce v karosárnách a lakovnách.

Ale zpátky k zaměstnaneckým samozřejmostem. Vaši pracovníci počítají za samozřejmost pravidelně přicházející výplatu a pravidelně placené odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Přestože u některých z vás, zdůrazňuji některých z vás, je opak pravdou.

To nejdůležitější, co pokládají vaši zaměstnanci hned na první místo a bohužel se jim toho, ve většině případů nedostává, je upřímný zájem o ně. Jeden by řekl, kde je tedy problém? Tato položka nic, vyjma mého, vašeho času, nestojí? Proč tedy nepohovořit čas od času se svými lidmi a pobavit se s nimi o jejich denních starostech a potřebách? Jak jednoduše to na papíru vypadá, tak složitě je to v praxi uskutečňováno. Soudě alespoň podle posledních případů, o kterých se dále rozepíšu.

 

To nejdůležitější, co pokládají vaši zaměstnanci za prvotní a čeho se jim bohužel ve většině případů nedostává, je upřímný zájem o ně.

 

Příběh č.1
V minulém měsíci jsem se dozvěděl, že po 20-ti letech působnosti odchází jeden z vedoucích pracovníků významné moravské firmy. Nedalo mi to se při jednom z našich posledních setkání pozeptat, co je důvodem tak zkušeného kozáka opustit firmu, kterou v podstatě spolu s majitelem vybudoval? Detailními důvody vás nebudu zatěžovat, ale co mne zarazilo, že si majitel nenašel čas promluvit si po podání výpovědi, aby se pokusil, změnit rozhodnutí nebo alespoň zjistit, co vedlo jeho po dvacet let loajálního spolupracovníka k takovému kroku. Zejména pokud odešel spontánně, bez vidiny nového místa. Možná slyším trávu růst, ale myslím, že v takové firmě se chystají další výpovědi. Co jiného si asi v nitru řeknou zbývající zaměstnanci o svém zaměstnavateli? Jistě ne, že je perspektivní tady pracovat.

Příběh č.2
Středočeskou firmou s patnáctiletou historií hromadně opouštějí vedoucí i nevedoucí pracovníci, mechanici i firemní IT specialista. Všichni jsou obratem bez nostalgie nahrazeni novou krví. S odchozími se nemluví a to tak, že do konce života. Ovšemže jen do konce života majitele. To co bylo patnáct let budováno, je v troskách. Zejména k radosti konkurence. Přitom stačilo málo, při prvním odchodu se oprostit od emocí a sednout si s odcházejícím ředitelem a promluvit s ním. Já vím, po rozhovoru s ním, že by to úplně stačilo ke stažení jeho výpovědi. Leč Rubikon byl překročen a strhnul lavinu v odchodu dalších a dalších, kteří ztratili víru v budoucnost této firmy. Tohle je snad nejhorší z popisovaných variant, řetězová reakce. Tak pozor na ni. Platí stejný příměr jako u dvakrát zmíněných souchotin, na začátku je pozná málokdo, na konci každý. Leč to už je pozdě. Tak ať z vás po dvaceti letech podnikání není ze dne na den přijímací a garanční technik, skladník, skladnice a lakýrník současně.

 

Chimérou některých současných podnikatelů je, že před branami jejich závodů stojí tisíce vhodných uchazečů o práci.

 

Před branami
Závěrem vás chci upozornit na jednu věc, která funguje jen ve vašich hlavách. Zdůrazňuji, v hlavách některých z vás. A to je, že před branami stojí stovky, tisíce zájemců o práci u vás. Možná tam stojí stovky zájemců, ale zásadní otázkou je jakých. Určitě nemají zkušenost, určitě neznají prostředí ve vaší firmě, určitě jsou zatíženi předchozím zaměstnáním a rozhodně před branami nepřevládají nevybroušené diamanty, abych použil básnický příměr. Shrnutí je následující. Nějací uchazeči o zaměstnání před branami budou a všechny bych nezatracoval, ale nahradit někoho, kdo u vás pracoval 20 let je zcela, zcela nemožné. Moje nevyžádaná rada na závěr zní. Čas od času si sedněte se svými zaměstnanci a promluvte s nimi. Téma je přeci dané. A že to bude nejen o jejich budoucnosti, je zřejmé.

Josef Förster

Autor je spolupracovníkem redakce

Fotografie poskytl odborný časopis AutoEXPERT

Článek rovněž vyšel v časopise AutoEXPERT 10/2013

Komentáre

Komentár musí byť dlhší ako 5 znakov!

Potvrďte pravidlá!

Ešte nikto nekomentoval tento článok. Buďte prvý!