Ve spolupráci s firmou Turbo-Tec Vám přinášíme poradnu, kde se její experti zaměří především na nejčastější příčiny poškození, prevenci a problémové typy motorů.

Důvody selhání turbodmychadel – vnější faktory

Nejprve se zaměříme na příčiny poškození turbodmychadel, ke kterým dochází bez ohledu na typ motoru a zároveň splňují podmínku vnějších faktorů – nejčastěji například mechanické nečistoty v nasávaném vzduchu či výfukových plynech, nekvalitní oleje a omezené mazání či špatný stav motoru. Velmi častým důvodem poruchy není běžné opotřebení turbodmychadla, ale závada, která se může opakovat také po montáži nového dílu. V těchto případech je nesmírně důležité nejen dodržet montážní postup dle běžných instrukcí, ale především odstranit příčinu poškození původního dílu.

Zatuhnutí systému pohyblivých lopatek VNT (VGT)

Za vhodný příklad z praxe je možno považovat zatuhnutí systému naklápěcích lopatek turbodmychadla, který zabezpečuje omezení plnícího tlaku ve vyšších otáčkách turbodmychadla. Běžně bývá zatuhnutí oprávněně přisuzováno jízdnímu režimu v omezeném spektru otáček, kdy karbonové usazeniny postupně omezí rozsah naklápění do takové míry, že řídící jednotka motoru v důsledku překročení či nedosažení požadovaného plnícího tlaku přejde do nouzového režimu. Pokud však nedochází k ideálnímu spalování paliva, například z důvodu poškozených vstřikovačů (nekvalitní rozprášení paliva či „ukapávání“) nebo pokud řídící jednotka nesprávně vyhodnocuje bohatost směsi, dochází ke karbonování systému lopatek výrazně rychleji a závada se bude opakovat. K obdobné situaci dochází také při spalování motorového oleje – například v důsledku ztvrdlých těsnění ventilových vodítek či závadě stíracích pístních kroužků.  Podobně působí také chladící kapalina unikající do válců a následně způsobující korozi systému VGT.

Čištění turbodmychadla spíše uškodí

Karbon se však usazuje nejen na statické části turbodmychadla (systém lopatek), ale také na turbínové kolo, čímž se tvoří dodatečný nevývažek.

Z dosavadní praxe čištění turbodmychadla mnohdy spíše uškodí, obzvláště použitím „speciálních“ sprejů  karbon se odloučí nerovnoměrně a hmotnost nevývažku turbínového kola dále vzroste. Vzhledem k vysokým otáčkám (provozně až 150.000 za minutu) je následně pouze otázkou času, kdy dojde ke zvětšení vůle a havárii turbodmychadla.

Je proto nutné i ke zdánlivě jednoznačné poruše přistupovat obezřetně a s maximální snahou o odhalení skutečné příčiny. Doporučujeme také zvážit riziko relativní úspory při čištění turbodmychadla, kdy následné poškození motoru či dalších komponentů může násobně překročit náklady na přímou výměnu za díl plně repasovaný.

V dalším díle našeho seriálu se budeme věnovat problematice mazání turbodmychadel – identifikaci příčiny poškození na názorných příkladech z praxe.