Christer Liljenberg stojí v čele švédské organizace dodavatelů náhradních dílů pro automobily SBF. Díky jeho organizaci byl poprvé v Evropě odsouzen výrobce aut za porušení pravidel hospodářské soutěže v kontextu Nařízení Komise (EU) č. 461/2010. Zeptali jsme se ho na podrobnosti k případu a také na několik skutečností týkajících se švédského automobilového trhu.

Již v roce 2013 švédský Obchodní soud odsoudil společnost Kia Motors za porušení pravidel hospodářské soutěže, ale teprve na konci roku 2015 padl konečný verdikt Nejvyššího soudu. Proč to trvalo tak dlouho?
Důvodem jsou samozřejmě soudní procedury. Kia nesouhlasila s rozhodnutím Obchodního soudu o zaplacení pokuty ve výši 5 milionů SEK a odvolala se k Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud ovšem potvrdil dřívější rozsudek a k jeho rozhodnutí se již nelze odvolat

Změní nyní korejský koncern své chování na švédském trhu?
Ačkoli Kia oficiálně prohlásila obvinění za omyl, již v prosinci 2012 zanechala praktik omezujících volnou konkurenci. V jejich garančních podmínkách se již nevyskytuje klauzule, která by ukládala řidičům povinnost provádět servisní prohlídky pouze v autorizovaných servisech Kia, pod pohrůžkou ztráty záruky.

Porušují také další producenti automobilů Nařízení Komise (EU) čís. 461/2010, tzv. Blokovou výjimku?
Kromě KIA MOTORS všichni nařízení dodržovali a dodržují.

Myslíte si, že odsouzení KIA MOTORS ve Švédsku by se mohlo stát precedentem k podobným případům v celé Evropské unii?
Tím si nejsem zcela jistý, ale myslím si, že od nynějška si každý právník dobře rozmyslí, než se rozhodne zastupovat zájmy automobilového koncernu v podobném případu, protože bude muset počítat s tím, že kauzu prohraje.

5 milionů švédských korun pravděpodobně není natolik závažný trest, aby se výrobci báli postihu za obcházení Nařízení Komise (EU) čís. 461/2010. Stále máme v Evropě mnoho podobných případů. Jaké kroky je třeba podniknout, aby předpisy začaly být dodržovány?
Podle mého názoru je velmi důležité, aby se celá Evropa dozvěděla o soudním rozhodnutí, které bylo vyneseno v naší zemi. Doufám, že švédští zákonodárci se budou snažit zajistit, aby se justice také v jiných zemích Evropské unie dozvěděla o tomto případu. Potom také jiné organizace, sdružení či vlastníci soukromých vozidel uvěří ve smysl boje za práva spotřebitelů, nebudou se bát vystoupit vůči nekalým praktikám.

Jak nyní vůbec vypadá situace ve švédském autoopravárenství? Konkrétně mám na mysli podíl autorizovaných a nezávislých servisů na trhu.
V současnosti můžeme konstatovat, že pozice autorizovaných a nezávislých servisů na trhu je víceméně vyrovnaná, tzn. 50 na 50 procent.

Švédové mají očividně blízký vztah ke svému automobilu a nezáleží jim na neustálém kupování nových aut. Díky tomu by se nezávislé servisy nemusely obávat nedostatku zákazníků. Je to tak?
Hlavním problémem je to, že současná auta již nezůstávají tak dlouho v garážích majitelů. Životnost moderních aut se postupně zkracuje, zatímco velmi stará vozidla, a to i ta nejspolehlivější, nevyhnutelně míří ke svému konci.

Jaká jsou podle Vás v současnosti největší rizika pro nezávislý motoristický trh v Evropě? 
Bez pochyby považuji za největší nebezpečí telematiku a myšlenku online připojených vozidel. Telematika nedostupná pro nezávislé servisy se může stát nástrojem v rukou autorizovaných servisů pro monopolizaci trhu.

Jaká témata momentálně nejvíce zaměstnávají organizaci SBF?
Je to právě telematika, kterou se momentálně nejvíce zabýváme. Je všeobecně známo, že nové Volvo XC90 jak i připravované Volvo S90 nemá možnost napojení a odečet dat přes OBD. Jsou vybavena modulem umožňující bezdrátové připojení, což znamená, že pouze autorizované servisy mající dostup do sítě Volva mohou taková auta servisovat. Vynakládáme maximální úsilí, abychom zabránili této praktice znemožňující volnou konkurenci v autoopravárenství.