V roce 2011 si připomínáme 150. výročí narození zakladatele společnosti. Robert Bosch – technik a průmyslník, který předběhl dobu.
Zásady a sociální hodnoty Roberta Bosche, zakladatele společnosti, nadále ovlivňují firemní kulturu Bosch Group. „Raději bych přišel o peníze než o důvěru“ bylo jedním z principů, kterým se Robert Bosch řídil ve svém obchodním jednání. O sto a dvacet pět let později mnoho z jeho hodnot, postojů a zásad – jako důvěryhodnost, spolehlivost a legálnost – nadále zaznívají a tvoří základ obchodní a sociální odpovědnosti Bosch Group. Technologické inovace, vysoká kvalita, mezinárodní působení, odpovědnost za blaho zaměstnanců a podpora charitativních a občanských iniciativ odrážejí přesvědčení Roberta Bosche. Vytváří to základ pro zajištění obchodních úspěchů, tím i budoucnost společnosti. V roce 2011 slaví společnost Robert Bosch GmbH 125. výročí a 150. výročí narození svého zakladatele.
Zrod společnosti
Robert Bosch se narodil dne 23. září 1861 v Albecku u Ulmu v jižním Německu. Byl jedenáctý z dvanácti dětí. Jeho rodiče se poté přestěhovali do Ulmu, kde navštěvoval střední odbornou školu 1869-1876 a pak studoval tříletý učební obor jemná mechanika. Později pracoval pro různé společnosti v Německu, absolvoval rok vojenské služby v Ulmu a navštěvoval semestr přednášek na stuttgartské polytechnice jako nezapsaný student. Poté Bosch strávil rok 1884 pracovně ve Spojených státech například ve firmě Edison Machine Works. V roce 1885 pracoval několik měsíců ve společnosti Siemens Brother ve Spojeném království, kde si zdokonaloval své dovednosti, než konečně založil svoji „Dílnu pro jemnou mechaniku a elektrotechniku“ ve Stuttgartu 15. listopadu 1886. V té době byla ještě elektrotechnika v plenkách a Robertu Bosch chtěl moc odhalit její potenciál. S radostí přijímal nejnovější technické inovace. Například v roce 1890 koupil moderní anglické kolo. Navštěvoval s ním své zákazníky v době, kdy většina lidí v Německu ještě stále jezdila na velocipédech. A v roce 1889 si pronajal telefon, aby pomohl pozvednout obchod – taková forma komunikace, byla v té době výjimečná a stejně tak byla velmi drahá.
Technické inovace se začínají vyplácet
Zájem Roberta Bosche o moderní technologie byl taktéž hnací silou jeho podnikatelské činnosti. Při vzpomínkách na první roky své dílny řekl: „Moje firma, která byla původně velmi malá, se po dlouhé a usilovné snaze postupně začala rychleji rozvíjet.“ Snaha inovovat a prezentovat se vysokou kvalitou byly hlavním úsilím Roberta Bosche od samého počátku, což se nakonec vyplatilo. V roce 1897 modifikoval nízkonapěťové magnetoelektrické zapalování tak, aby mohlo být používáno v motorových vozidlech – převratná inovace. Dnes je to považováno za milník v historii automobilového inženýrství. Používání této technologie v motorových vozidlech a jeho další vývoj, který vyústil v roce 1902 ve vysokonapěťovou soustavu magnetoelektrického zapalování se zapalovací svíčkou, pomohly ještě stále nové společnosti dosáhnout ekonomického průlomu. Pod vedením Roberta Bosche společnost vyvinula celou řadu technických a technologických inovací, díky kterým byl každodenní život a práce výrazně bezpečnější, pohodlnější a efektivnější. Tato obchodní filozofie – poskytovat efektivní řešení pro zlepšení kvality života lidí – se odráží v mottu společnosti Bosch „Stvořeno pro život“.
Přetvoření dílny do mezinárodní průmyslové společnosti
Robert Bosch rychle rozpoznal obchodní příležitosti, které nabízela mezinárodní spolupráce a distribuce svých výrobků na trhy mimo Německo. Pevně věřil v kvalitu a konkurenceschopnost svých inovačních produktů: „Podle mé zkušenosti, není nic horšího pro společnost, která chce zvítězit a zůstat na špici, než nemít konkurenci,“ napsal ve svých pamětech v roce 1921. Bosch zřídil svoje první zahraniční zastoupení ve Velké Británii v roce 1898 a svůj první výrobní závod ve Francii v roce 1905. Díky založení výrobního závodu ve Spojených státech v roce 1912 se výrobkům společnosti Bosch rychle podařilo získat nové trhy a expanze společnosti po celém světě pokračovala zřizováním dalších poboček a výrobních závodů. Jedním z nejdůležitějších strategických iniciativ Roberta Bosch bylo rozhodnutí pečovat o celosvětové působení společnosti a její transformaci na úspěšnou celosvětovou síť vývoje, výroby a prodeje.
Odpovědnost a sociální angažovanost
Robert Bosch byl sociálně smýšlející podnikatel. „Zaměstnavatel a zaměstnanci jsou stejně závislí na osudu své společnosti,“ napsal v eseji z roku 1920. Hned od začátku byl odhodlán podporovat dobré životní podmínky svých zaměstnanců, stejně jako se vypořádat s rozsáhlejšími sociálními otázkami. Mimo to zlepšil pracovní podmínky, které byly typické pro průmyslovou výrobu té doby: Vybavil svoji továrnu řádnou ventilací a osvětlením. Když se v roce 1906 stal jedním z prvních zaměstnavatelů, kteří představili osmihodinovou pracovní dobu, byl zase jednou napřed před ostatními. Zkrácení pracovní doby a odlehčení zátěže svým zaměstnancům pak Bosch umožnilo zavést pro zvýšení produktivity dvě osmihodinové směny – strategické rozhodnutí, z kterého ve stejné míře těží jak společnost tak zaměstnanci.
Povolání a další vzdělávání stálou prioritou
Jako horlivý technik kladl Robert Bosch velký důraz na kvalitu práce svých zaměstnanců. Jeho hlavní zásadou bylo požadovat provedení práce účinně a nezávisle a delegovat tuto zodpovědnost na kvalifikovaný personál. „Budoucnost našeho průmyslu a jakéhokoliv pokroku v oblasti techniky závisí na školení schopných mechaniků a techniků,“ uvedl Robert Bosch v rozhovoru pro podnikové noviny v roce 1922. Podle slov jednoho z mechaniků, kteří pro něj pracovali od prvních dnů : „Pan Bosch se osobně díval přes rameno každého nováčka, aby zhodnotil účinnost a péči, se kterými odvedl svoji práci. Žádná fušerská práce nebo neschopný pracovník neměl ve společnosti Bosch místo.“ Proto tedy bylo pracovní a další vzdělávání zaměstnanců pro Roberta Bosche nanejvýš důležitá otázka. V roce 1913 založil vlastní vzdělávací zařízení se specializovanými semináři pro učně. Toto rozhodnutí bylo v nemalé míře podepřené nedostatečnou podporu, kterou on sám dostal od svého instruktora během svého učení na přesného mechanika v Ulmu. Školení a vzdělávání zaměstnanců má významné postavení ve společnosti dodnes. Společnost Bosch vynaložila v roce 2009 – uprostřed hospodářské a ekonomické krize – na vzdělávání na celém světě 180 milionů euro. V roce 1929 založil zakladatel firmy „Bosch-Hilfe“ – důchodový fond a fond pro pozůstalé pro zaměstnance společnosti.
Společenská odpovědnost jako základní princip
Dar ve výši jednoho milionu německých marek stuttgartské polytechnice v roce 1910 znamenal začátek občanské iniciativy Roberta Bosche. Později daroval zisky ze zbrojařských smluv z první světové války – asi 20 miliónů německých marek – na charitativní účely. Založení stuttgartské Nemocnice Roberta Bosche v roce 1936 je jen další příklad jeho sociální angažovanosti a kdyby byl Robert Bosch ještě dnes naživu jistě by byl vyzdvihován jako podnikatel se sociálním cítěním. Jeho činy a úspěchy jsou široce citovány jako model společenské odpovědnosti a jeho dědictví sociálních závazků je i nadále jedním z nejviditelnějších rysů společnosti.
Neochvějný demokrat i v těžkých dobách
Svobodomyslný podnikatel a demokrat, Robert Bosch byl oddaný stoupenec a propagátor Výmarské republiky. Po první světové válce věnoval značnou část své energie a kapitálu k urychlení usmíření Německa a Francie a podpoře úsilí o vytvoření Evropského hospodářského prostoru bez cel. Robert Bosch sledoval jak své ekonomické zájmy tak i své osobní ideály, mezi které patřil i závazek k mezinárodnímu porozumění a volnému obchodu. „Volný obchod je prvním krokem na cestě k porozumění mezi národy,“ byl jeden z jeho výroků na toto téma. O to více byl proto znepokojen agresivní, germanocentristickou politikou Národních socialistů. Poslední roky jeho života byly zastíněny zavlečením jeho společnosti do plánů války a zbrojení Třetí Říše.
Robert Bosch i jeho ředitelé podporovali z vlastního přesvědčení odpor vůči nacistickému režimu a pomáhali zachránit své židovské zaměstnance a další, kteří čelili pronásledování. V roce 1937 přivedl Bosch do firmy bývalého primátora Lipska, Carla Groerdelera, jako poradce. S vědomím a podporou Roberta Bosche a jeho nejbližších spolupracovníků, Goerdeler organizoval odbojářské buňky proti Hitlerovi. Pro Roberta Bosche bylo vypuknutí války v roce 1939 katastrofa – a to jak na osobní úrovni tak i pro jeho zemi. Jeho životopisec Theodor Heuss napsal: „Jednou mi řekl: ‚Já bych raději pracoval s 10 lidmi na dosažení míru, než s 30 lidmi na další příčině války.‘“ Bosch mohl však jen stát a dívat se, jak se nucené práce v jeho společnosti staly krutou realitou.
Robert Bosch se nedožil konce války v roce 1945, rychlého přebudování firmy v poválečných letech a její obnovené převahy jako globálního dodavatele technologií a služeb. Zemřel ve Stuttgartu 12. března 1942.
Jeho poslední přání
V roce 1938, Robert Bosch sepsal svou závěť, která obsahovala základní pokyny pro jeho nástupce. Speciálně se zabýval tím, aby firma Robert Bosch GmbH zůstala finančně nezávislá a zachovala si svou podnikatelskou svobodu, a tímto způsobem si zajišťovala svůj dlouhodobý úspěch v budoucnosti. Ve své vůli to formuloval takto: "V zásadě se od vykonavatelů [mé vůle] očekává, že zajistí, aby obchodní aktivity společnosti Robert Bosch GmbH pokračovaly a byly vedeny způsobem, který odráží mé přání, tj. můj duch a vůli, t.j. zajistit pro tyto činnosti dlouhodobě nejen jejich holou existenci, ale také silný a smysluplný rozvoj, jež jim pomohou vypořádat se s problémy a nevyhnutelnými krizemi budoucna. K dosažení tohoto cíle nelze považovat žádnou oběť za dostatečně velkou.“
Robert Bosch byl zručný technik a vizionářský průmyslník, jehož hodnoty a podnikatelský přístup nadále ovlivňují způsob, jakým Bosch Group vede svou celosvětovou společnost dnes.
Na fotografiích zleva: Rodný dům, první dílna, první továrna, nejstarší dochovaná faktura, výuční list, Robert Bosch v letech 1886, 1888, 1925 a 1931.
Komentáre