Již dlouhou dobu se ví, že naše rozpoložení a tím také naše motorické schopnosti jsou do značné míry ovlivněny správným tepelným komfortem a kvalitou vzduchu, který dýcháme. V současné době získalo dokonalé vyčištění a dezinfekce klimatizace a samotného vozidla hlubší význam, protože může ovlivnit naše zdraví.

Rizika spojená s klimatizačním systémem

Jak již víme, klimatizační systém není bezúdržbový, samotný systém a sací potrubí je třeba pravidelně čistit a dezinfikovat. Často si neuvědomujeme, jaké vážné důsledky může mít špatná údržba (nebo pokud se vůbec neprovádí) a zjistíme to teprve tehdy, když ucítíme nepříjemný zápach vycházející z větracích otvorů nebo v extrémních případech přímo zevnitř automobilu. Je to způsobeno tím, že se v systému množí plísně, bakterie a houby. Nejčastějším místem, kde se mikroorganismy tvoří, je výparník, který pohlcuje teplo z interiéru vozidla. Je umístěný hluboko pod přístrojovou deskou, a proto nabízí ideální podmínky pro rozvoj těchto organismů. V takto znečištěném výparníku vzniká nepříjemný zápach, který pak protékající vzduch společně se škodlivými mikroorganismy dopraví do interiéru vozidla, což snižuje komfort při cestování a může být příčinou různých onemocnění. Nejčastější rizika spojená s kontaminovanými klimatizačními systémy jsou: alergie, zánět dýchacích cest, viry (stafylokoky), bronchiální astma, tularémie nebo bakterie Legionella. Tato bakterie může dokonce způsobit onemocnění zvané Legionelóza, které má za následek akutní pneumonii a smrt.

V současné době se může ventilační a klimatizační systém vozidla (ať už v soukromém voze nebo například v autobusu) samozřejmě stát i místem přenosu koronaviru, stejně jako interiér vozidla. Předběžné studie ukazují, že virus COVID-19 může přežít až 80 hodin, v závislosti na typu povrchu, na kterém se uchytí. Obzvláště náchylní k infekci jsou lidé se sníženou imunitou – starší lidé nebo lidé trpící více nemocemi. Nejlepší preventivní opatření proti možné nákaze při používání dopravních prostředků a veřejné dopravy je udržovat klimatizační systém a interiér vozidel v dobrém technickém stavu a udržovat je v čistotě.

Metody dezinfekce a čištění

Doposud se doporučovalo vyčistit vozidlo alespoň jednou ročně, nejlépe při údržbě klimatizace. Nyní je však doporučena a také nutná častější dezinfekce, např. při každé návštěvě autoservisu nebo při kontaktu s cizími lidmi. Důležitá je také dezinfekce prostředků veřejné dopravy nebo jiných veřejných služeb, jako např. sanitek, hasičských vozů. Která ze současných metod čištění klimatizace je tedy ta nejlepší? Zaměřili jsme se na 3 metody, které se již používají delší dobu:

• Čištění ozonem – pomocí zařízení vytvářející ozon;
• “Ultrazvuková” metoda – výroba mlhy pomocí speciálního zařízení a dezinfekční kapaliny;
• Chemická – stříkání nebo nanášení dezinfekčních prostředků na interiér vozidla.

Čištění ozonem. Výhodou prvního ze zmiňovaných způsobů čištění je to, že po zakoupení zařízení pro generování ozonu není již po celou dobu používání nutný nákup dalších chemikálií. Ozon neboli „aktivní kyslík“ je plyn, který se dostane i na nejméně přístupná místa ve vozidle nebo v klimatizačním systému. Ozon má silné dezinfekční vlastnosti, silnější než chlor. Samotný dezinfekční proces je velmi snadný a netrvá dlouho.

Objevilo se mnoho otázek týkajících se účinnosti ozonu v boji proti mikrobům, zejména proti virům. Dosud nebyly provedeny žádné studie o jeho působení na koronavirus SARS-CoV2, který způsobuje nemoc COVID-19. Dezinfekční účinky ozonu však již byly vědecky potvrzeny a otestovány na herpetické nebo RNA viry, jako je herpes (HSV), žlutá horečka (YFV), obrna (PV), chřipka, chřipka typu H3N2, rotavirus (RV), a také myší M-Cov koronaviry.

Ačkoli přesný mechanismus účinku ozonu na viry není znám, má se za to, že silné oxidační vlastnosti ozonu způsobují poškození makromolekul, včetně virových membrán, proteinového obalu a samotné RNA. Jak je vidět na grafu č.1, k téměř úplné deaktivaci (přibližně z 96 %) dojde při koncentraci 10 ppm již za 20 minut. V jiných studiích se uvádí, že ke zničení mikroorganismů dochází při koncentraci asi 1 ppm za přibližně 80 minut. Na trhu je dostupných mnoho generátorů ozonu, založených obvykle na dvou technologiích – ozonových deskách nebo ozonových komorách. Trvanlivost, kvalita a potřeba pravidelného čištění u první technologie způsobilo, že preferovanějším řešením jsou ozonátory na bázi komor (ozonové trubice). Výhodou tohoto řešení je také možnost připojení hadice a přivádění proudu ozonu přímo k požadovanému místu, například do výparníku. I životnost ozonové trubice je delší než u desky a pohybuje se v rozmezí od 5.000 do 8.000 hodin. Důležitým parametrem, kterému musíte věnovat pozornost, je výkon zařízení, obvykle udávaný v mg nebo g za h. Musí být dostatečný, ale ne zase příliš velký – přesně podle objemu čištěných prostor.

U osobního vozidla je to v rozmezí 3 až 7 m3, dodávkové auto (např. sanitka) má od 10 do 16 m3, a třeba autobus několik desítek m3. Takové parametry splňují mimo jiné generátory ozonu značky Magneti Marelli – „Ozon Maker“, který vyrobí 1.000 mg ozonu za hodinu nebo MX 4000 s kapacitou 4.000 mg/h. Doporučená pracovní koncentrace by měla být v rozmezí 1-5 ppm. Je třeba si však uvědomit, že ozon je velmi nebezpečný a přípustná dávka při 8hodinové expiraci je pro člověka 0,1 ppm. Koncentrace 10-15 ppm je pak už pro lidské zdraví škodlivá. S ohledem na to, že doba rozkladu částic ozonu je asi 20-30 minut, doporučuje se po každém použití místnosti větrat alespoň 30 minut. Důležitou roli zde hraje teplota – čím je vyšší, tím rychlejší je rozklad částic, a proto je dobré zařízení nepoužívat při teplotách vyšších než 25 °C. Vyšší teplota způsobuje rychlejší rozklad částic, což neumožňuje docílit odpovídající koncentraci ozonu. Příklady teoretického rozsahu koncentrací ozonátoru jsou uvedeny v tabulce 1.

Průměrný prostor v typické dodávce je 10-16 m3 (Ford Tranzit, Mercedes Sprinter). Pokud použijete generátory ozonu Magneti Marelli: MX4000 s kapacitou 4.000 mg/h nebo Ozon Maker s kapacitou 1.000 mg/h, berte prosím v potaz následující podmínky:

“Ultrazvuková” metoda”. Druhý způsob čištění klimatizace a interiéru spočívá v rozprášení mlhoviny v kabině vozidla pomocí speciálního zařízení a detergentu, který slouží pro hubení mikroorganismů, vyskytujících se v systému. Jedním z těchto typů zařízení je ultrazvukový rozprašovač BACTOBAN. Princip fungování zařízení spočívá v přivádění čistícího/dezinfekčního roztoku na povrch piezoelektrického krystalu, který vysokofrekvenčními vibracemi (ultrazvuková frekvence – odtud název metody dezinfekce a také samotného zařízení) vytváří mlhu vznášející se nad ultrazvukovým měničem. Tato mlha (často označovaná jako kouř) je pomocí ventilátoru přiváděna k výstupnímu otvoru zařízení. Poté je pohlcena cirkulujícím vzduchem v uzavřeném oběhu kabiny a takto pronikne do všech míst, která vyžadují vyčištění (zejména výparník klimatizace) a tímto odstraní bakterie a nepříjemný zápach.

Velmi důležitá je tekutina, kterou použijeme. Na trhu můžeme najít mnoho specializovaných produktů s obsahem 5-30 % ethanolu nebo isopropanolu (mnohem méně než 70 %, jak doporučuje WHO), nicméně u nich nemáme žádnou jistotu, že se jedná o účinný antivirový prostředek, pokud tedy nesplňuje normu EN14476 nebo ještě lépe také normu EN16777. Důležité je, že normu a antivirové účinky (na viry typu COVID-19) splňují také kapaliny s nízkým obsahem ethanolu, ale obsahující jiné látky se širokým spektrem biocidní aktivity, jako jsou chloridy nebo aminy. Ty se ukazují jako nejlepší z hlediska použití v ultrazvukových zařízeních, jestliže se dají naředit správným množstvím vody, která slouží jako nosič. Nezpůsobují totiž problémy se senzory uvnitř zařízení, kvůli vysoké koncentraci nevodivého alkoholu.

Metoda funguje dobře jak u pravidelného servisu, tak i ve specifických případech, kdy je při zapnuté klimatizaci již velmi cítit nepříjemný zápach. U velmi znečištěného výparníku již nemusí být čištění ozonem dostatečně účinné a očekávaných výsledků lze dosáhnout pouze postupem vyžívajícím specifické dezinfekční prostředky. Je nutné však mít na paměti, aby se mlha mohla dostat na všechna místa, která chcete dezinfikovat. Nevýhodou této metody může být potřeba dokupovat kapalinu.

Chemické čištění. V současné době pravděpodobně nejběžnější a nejdostupnější metoda. Chemické přípravky, jak pro dezinfekci samotné klimatizace, tak pro dezinfekci interiéru, jsou dostupné ve formě sprejů, jakož i ve vodou ředitelných koncentrátech, které pak mohou být použity v rozprašovačích nebo aplikovány přímo. I zde lze přípravky rozdělit na několik typů: obsahující alkohol (isopropanol, ethanol – musíme si uvědomit, že aby měly antivirové účinky, musí být jejich koncentrace poměrně vysoká – asi 60-70 % podle WHO) nebo na bázi chloridů a aminů nebo jiných biocidních látek. Přípravky, které nesplňují normy, mohou mít omezený účinek, například pouze na bakterie a houby, nebo nemusí být dostatečně silné.

Na závěr můžeme říct, že nejlepší metodu dezinfekce si musíme vybrat z hlediska našich potřeb. Aby byla účinná, je potřeba vzít v úvahu, že musí splňovat námi požadované podmínky nebo normy definující její použití.

Autor: Przemysław Treliński, Magneti Marelli Aftermarket

Odkazy

Inactivation of Surface Viruses by Gaseous Ozone Chunchieh Tseng and Chihshan Li Journal of Environmental Health Vol. 70, No. 10 (June 2008), pp. 56-63 (8 pages)

Development of a Practical Method for Using Ozone Gas as a Virus Decontaminating Agent May 2009

Ozone therapy: A clinical review A. M. Elvis and J. S. Ekta J Nat Sci Biol Med. 2011 Jan-Jun; 2(1): 66–70

Ozone Disinfection of SARS-Contaiminated Areas Kenneth K. K. LAM  B.Sc. (Hons), M. Phil. Enviro Labs Limited, 611 Hong Leong Plaza, 33 Lok Yip Road, Fanling, HONG KONG

Trzcińska A. Badanie aktywności wirusobójczej środków dezynfekcyjnych stosowanych w obszarze medycznym.

Zakażenia XXI wieku 2019;2(5):241–248. 10.31350/zakażenia/2019/5/Z2019037