Nadcházející transformace automobilového průmyslu v důsledku elektrifikace dopravy může vést k přeuspořádání automobilového trhu. Evropský průmysl se musí přizpůsobit nové realitě. Podaří se mu to? Zruinují elektromobily evropské výrobce automobilů?

Odliv investic z Evropy

Konkurence v automobilovém průmyslu se vyostřuje. Bojují mezi sebou nejen zavedené firmy a ti, kteří se chtějí v tomto odvětví prosadit (IT společnosti), ale i celé země a regiony. Transformace či přímo revoluce v automobilovém průmyslu bude znamenat, že budou muset o svou pozici bojovat od nuly. Mnohé nasvědčuje tomu, že Evropa a evropský automobilový průmysl, který byl dosud nesporným lídrem, by tento boj mohl prohrát.

Klesající konkurenceschopnost Evropy

Podle údajů sdružení CLEPA přímé zahraniční investice (ang. foreign direct investment – FDI) do průmyslu s autodíly (bez baterií) ve 4. čtvrtletí roku 2022 poklesly (druhé čtvrtletí v řadě). Přestože se přímé zahraniční investice v průběhu roku zdvojnásobily a v roce 2022 dosáhly téměř 4 miliard eur, zpomalení ke konci roku poukazuje na obavy ohledně konkurenceschopnosti. Ta je ovlivněna nejen rostoucími náklady na podnikání v Evropě, ale také opatřeními našich partnerů včetně USA, které na konci roku 2022 přijaly zákon o snižování inflace (IRA). Analýza společnosti T&E ukazuje, že dvě třetiny stávajících investic jsou ohroženy kvůli IRA a vysokým nákladům na energie. Zmíněná IRA navzdory svému názvu nesouvisí ani tak s inflací, jako spíše s klimatickou politikou a průmyslovou transformací. Iniciativa Bidenovy administrativy vyvolala mezi hospodářskými partnery USA velkou kontroverzi, protože obsahuje otevřeně protekcionistické prvky a podpůrné mechanismy a peníze, které za nimi stojí (370 miliard USD), již působí ve prospěch USA. Od přijetí této legislativy přilákaly USA více než 50 % celosvětových investic do baterií, čímž z hlediska investiční atraktivity předstihly EU.

Americká podpora zatím neláká čínské společnosti (zda s ní mohou počítat, je samostatná otázka), které však neodrazují vysoké evropské náklady. Stále častěji jsou ohlašovány miliardové investice do továren na výrobu baterií pro elektromobily. První čínské elektromobily se dostávají i do Evropy. To samozřejmě vyvolává obavy nejen u evropského automobilového průmyslu, ale v poslední době i u politiků. Panuje obava, že pokud evropské podniky nepodlehnou vábení USA, budou vytlačeny těmi z Číny. Již nyní existuje scénář, že podniky z této země ovládnou výrobu baterií pro elektromobily, které mají nahradit vozidla s konvenčním pohonem.

„Transformace našeho průmyslu ztrácí na dynamice, zatímco ostatní regiony se stávají konkurenceschopnějšími. Abychom udrželi krok, potřebujeme ucelenou průmyslovou politiku, která bude stavět na silných stránkách jednotného trhu a zohlední význam zachování globálních hodnotových řetězců. Kromě zmírnění regulační zátěže je třeba provést revizi pravidel státní podpory, aby bylo možné podpořit rozšiřování výroby inovativních a udržitelných výrobních technologií a postupů,“ zdůraznil nedávno Benjamin Krieger, generální tajemník Evropského sdružení výrobců automobilových součástek (CLEPA).

Boj o zachování konkurenceschopnosti trhu

Evropská komise v březnu předložila návrh nařízení o čistém průmyslu (Net-Zero Industry Act – NZIA) a nařízení o kritických surovinách. Tyto návrhy jsou nejen v souladu s cíli evropské Zelené dohody, ale mají také zaručit bezpečnost a konkurenceschopnost průmyslu EU vůči výše zmíněné konkurenci ze strany USA nebo Číny. Návrhy však pro zachování hospodářské konkurenceschopnosti nemusí být dostatečné. Především je jim vytýkána reaktivita nebo jsou vnímány jako opatření ad hoc.

„Automobilový průmysl je s návrhy EK spokojen. Zdá se však, že tím cesta k ochraně konkurenceschopnosti evropského průmyslu a zajištění spravedlivého přechodu v automobilovém průmyslu nekončí. Bez zjednodušení postupů, změn pravidel státní podpory a pobídek pro soukromé investory nebude cílů v oblasti klimatu stanovených EU dosaženo, nebo to bude na úkor evropské ekonomiky a automobilového průmyslu. Politická opatření EU by měla odpovídat mezinárodní konkurenci, pokud jde o velikost a časový horizont, aby bylo možné udržet krok s konkurenty mimo EU, nebo je dokonce předstihnout. Evropa, a zejména automobilový průmysl v tak klíčovém okamžiku transformace, si nemůže dovolit nemít ucelenou dlouhodobou průmyslovou strategii na podporu domácích podniků proti konkurenci ze zemí mimo EU. Jasně vidíme, že USA nebo Čína tento problém nemají,” říká Tomasz Bęben, člen představenstva CLEPA.