Další díl našeho malého seriálu o budoucnosti neznačkových servisů.Téma číslo 1. Nebude co dělat! Práce na vozidlech při jejich údržbě a opravách stále ubývá! Nejvíce je tím postižen neznačkový autoservis.

V České republice je nyní přihlášeno do provozu téměř 5 milionů osobních a lehkých užitkových aut. Trh je tak zvaně téměř nasycen a probíhá již jen obnova stávajícího vozového parku, i když díky dovozům ojetin vozový park nemládne. Počet naježděných kilometrů se již také moc nezvyšuje, dokonce se zvyšující se cenou benzinu a nafty klesá.

Jak je to s údržbou aut a jejich opravami?
Z pohledu zákazníka – řidiče, by nejlepším autem bylo takové, které by vůbec žádný servis nepotřebovalo. Z pohledu výrobců vozidel je to trochu jinak. Ti mají zájem na vysoké kvalitě svých produktů a potřebu údržby a oprav neustále snižují, Na druhou stranu má výrobce vozu zájem prodávat náhradní díly na svá vozidla a to nejlépe po celou dobu jejich života na silnicích. Z pohledu servisu by auto mělo jezdit do servisu co nejčastěji.

Jaká je tedy dnes realita?
Automobily jsou stále kvalitnější a pravidelné servisní intervaly se dále prodlužují. Z dřívějších 10ti až 15ti tisíc kilometrů ujetých mezi dvěma servisními intervaly na dnešních 25 až 30 tisíc kilometrů.

A rozsahy práce? Rozvody a spojka a dokonce i generálky motorů se dělaly již před ujetím 100 tisíc kilometrů. A to nemluvím o tlumičích a řízení a dalších středních opravách. Dnes se střední opravy přesunuly do intervalu 150 až 200 tisíc kilometrů a generálky motorů, výměny vaček a výbrusy se již téměř nevyplatí dělat. Auta jsou prostě kvalitnější.

Jedinou oblastí, kde je více práce, je diagnostika a opravy elektronických systémů. A samozřejmě opravy bouraček.

Na druhou stranu velmi rychle stoupá počet případů poruch a oprav vozidla, kdy se prostě do auta již nevyplatí drahé díly a práci investovat. Auto je tak levnější sešrotovat než opravit. A tento vývoj dále prohlubují i klesající ceny nových aut. To nám pak ubírá práci na starších vozidlech a je to také důvodem zchátralosti velkého počtu aut, které jejich majitelé udržují při životě jen za cenu: „Nějak to udělej, aby to prošlo!“

Práce je prostě čím dál méně a již nikdy jí více v naší autobranži nebude! Opravárenských kapacit je nadbytek, a někdo bude muset z kola ven.

Kdo má jaké šance si práci udržet?
Nejsilnějším hráčem na trhu jsou značkové sítě autorizované výrobci vozidel. Nejde jen o ekonomickou sílu na poměrně velké investice do výstavby dealerství, ale zejména o zázemí automobilky. To plánuje strategii boje o zákazníka. Celá oddělení výrobců se zabývají plány zákaznických služeb, tím jak zákazníka přilákat do servisu a co nejdéle si jej udržet. Jak provádět opravy a údržbu auta ekonomicky, technicky odborně, s jakou technickou podporou, atd.

Automobilky na to mají ekonomickou i vysoce odbornou sílu. A navíc mají k tomu i vysokou motivaci. Dealerství stále méně žijí z prodejů nových aut, mnohdy je tato dokonce i ztrátová, nezbývá tedy než potřebné tržby pro úhradu investic zajistit ze strany servisu – oprav aut.

Proto je značkovými sítěmi stále více oslovován i majitel staršího vozu, dříve typický zákazník neznačkového servisu. Proto nabízí výrobci vozů delší garance, dodatečné programy mobility a podobně. Proto jsou i ve značkových servisech k dostání levnější – druhé řady náhradních dílů, proto jsou na starší auta nižší hodinové sazby.

Proto je oslovován majitel staršího vozu v médiích a reklamních kampaních. Proto je automobilovými výrobci podporován marketing servisních služeb.

Neznačkový servis celou tuto rozsáhlou podporu nemá. Na trhu tak bojuje každý z nich sám za sebe. Navíc má neznačkový servis ale ještě jeden nepoměrně složitější úkol. Musí:
• opravovat auta mnoha značek a modelů
• na všechny mít technické informace
• na všechny mít diagnostiku
• na všechny mít nářadí
• vybrat správné díly z obrovské nabídky
• vyznat se ve stále složitější technice moderního vozidla
• prostě umět všechno …

Proti podpoře značkového servisu si musí neznačkový servis poradit víceméně sám. Zde je ale jeho šance velmi malá.

Určitou obdobou podpory značkové sítě jsou servisní koncepty výrobců a distributorů náhradních dílů. Tyto jsou až na výjimky zaměřeny na vazbu dodavatele se servisem s cílem zajištění odběrů dílů. Všichni na trhu působící distributoři obdobné koncepty podporují zejména dodávkou technických informací, školeními, dotováním speciálního nářadí a diagnostiky. Někteří se snaží i o marketingovou podporu cílenou na majitele vozu

Bude to ale stačit v bitvě o zákazníka? Bude to stačit v bitvě o práci a existenci neznačkového servisu? Nebo budeme muset připravit jinou strategii, která zvýší konkurenceschopnost neznačkového sektoru motoristických služeb?

autor:
Zdeněk Svoboda
autoAkademie

Úvod

Téma číslo 1.
Nebude co dělat!

Téma číslo 2.
Opravy jsou předražené!

Téma číslo 3.
Jsme neproduktivní!

Téma číslo 4.
Používáme nevhodné díly!

Téma číslo 5.
Úroveň zákaznických služeb neodpovídá potřebám a očekávání zákazníků!

Téma číslo 6.
Neumíme se bránit! Neznáme konkurenci, jak pracuje a jakou má strategii na trhu!

Téma číslo 7.
Jak přežít?! Jak zachovat neznačkový autoservis?