Zimní cestování je spojeno s horší viditelností zaviněnou klimatickými podmínkami, ale i s menším počtem hodin denního světla. Řidiče by to mělo zcela jistě motivovat přinejmenším ke kontrole funkčnosti a správného seřízení osvětlení jejich vozidla. Vždyť za zhruba čtvrtinou všech dopravních nehod stojí podle evropských údajů jako hlavní příčina špatná viditelnost.

Správné osvětlení automobilu významně ovlivňuje bezpečnost a plynulost jízdy a je stejně důležité jako třeba dobrý stav motoru nebo brzd. Vhodně nastavené a účinné světlomety zpřehledňují situaci před vozidlem a zároveň dávají o jeho přítomnosti včas vědět protijedoucím řidičům. Naopak špatně nastavená světla nebo nesprávné použití mlhových či dálkových světel mohou ostatní řidiče nebezpečně oslnit a tedy i vážně ohrozit. „V zimě to vše platí dvojnásobně. V období krátkých dní a dlouhých nocí platí zásada ‚Vidět a být viděn‘ logicky více než kdy jindy, proto u všech našich vozidel v tomto období důkladně kontrolujeme správnou funkci jejich světelných zařízení, nejen čelních a směrových, ale i koncových, brzdových a všech dalších světel, a totéž důrazně doporučujeme i všem řidičům,“ pokračuje Karolína Topolová.  

Řidiči většinou vědí, že musí světla udržovat stále čistá a pokud možno je vždy před jízdou rutinně kontrolovat. „To však rozhodně nestačí. Světlomety je vhodné alespoň jednou za rok seřídit a zkontrolovat u odborníků. Vyžaduje to totiž odbornost a přístrojové vybavení, které běžní řidiči zpravidla nemívají k dispozici,“ připomíná Karolína Topolová. „Optimálně seřízené světlomety by měly nejvíce světla vrhat do vzdálenosti 40 metrů před vozidlem a jejich světelný kužel by měl pokračovat do 75 až 100 metrů před vozidlo, kde ho řidič nejvíce potřebuje pro zaznamenání překážek. Celkový dosvit světlometů by nicméně neměl být kratší než 200 metrů,“ vysvětluje.

Pravidelná kontrola správné funkce je ještě naléhavější u nejmodernějších svítidel, která musí být v každém případě také homologována a schválena pro provoz. To se týká jak denních LED světel (daylight running lamp; DRL), která si oblíbili hospodární řidiči, tak například světlometů s xenonovými výbojkami, které musí být kvůli vysoké svítivosti a možnosti oslnění protijedoucích vozidel vybaveny zařízením na automatické nastavování sklonu potkávacích světlometů. „O celých složitých osvětlovacích systémech, které zahrnují například natáčení světlometů do zatáčky podle úhlu natočení volantu, upravené světlo na jízdu mimo městské komunikace nebo regulaci světlometů podle vzdálenosti protijedoucích vozidel ani nemluvě,“ dodává Karolína Topolová.

I po seřízení všech světelných zařízení v servisu musí řidiči sami dbát na řadu důležitých zásad. Rozhodně by například neměli zapomínat na to, že kontrola správné funkce světel není úplná bez kontroly zásoby náhradních žárovek. Do světlometů by měli kupovat kvalitní a správné autožárovky a vždy dodržovat předepsaný výkon pro každý konkrétní druh světla. Výměnu žárovek by měli provádět vždy v páru a při výměně dvouvláknových žárovek dbát na správnou polohu žárovky, aby jim místo brzdového světla nesvítilo světlo obrysové.

Nejde ovšem jen o technické vybavení, ale i o dodržování zásad jejich správného používání. „Zatímco přepínání potkávacích a dálkových světel většina řidičů bez problémů zvládá, na včasné vypínání oslňujícího zadního mlhového světla v případě, hodně řidičů zapomíná. O nešvaru používání mlhovek i za dobré viditelnosti snad ani nemusím hovořit,“ říká dále Karolína Topolová. „Ale ani to, že by měli být ohleduplní k ostatním řidičům a vždy správně nastavovat sklon světel podle zatížení vozu, u nás ještě bohužel není zcela samozřejmé,“ uzavírá.