V dnešním článku Občanská válka se náš spolupracovník nebude věnovat střednímu východu, jak by se mohlo zdát z názvu článku, leč bude rozebírat ze všech možných úhlů pohledu situaci, jaká dnes panuje na našich silnicích okolo vozidel s poškozenými DPF filtry.

Úvodem
Dočtete-li dokonce můj dnešní článek, už nikdy pro vás nebude cesta do práce a vůbec jízda autem stejná jako doposud. Mám to ověřené. Já jen, že jsem vás varoval předem.

Legislativní vhled
Předpisem EURO4 v roce 2006 se poprvé objevuje u dieselových vozů filtr pevných částic. Dnes platí EURO6 a poprvé se objevuje v dieselových vozidlech příměs AdBlue. Jako by bylo tempo zpřísňování emisních limitů pomalé, začíná se na evropské úrovni mluvit o EURO6.1 nebo rovnou EURO7. Jaká je však praxe? Přímou úměrou zpřísňování emisních předpisů, roste v Česku počet vozidel, která jsou provozovány bez  filtrů pevných částic. Z čeho tak vyvozuji? Na českém trhu je stále nabídka „firem“ nabízejících odstranění DPF filtrů. Dáte-li do vyhledávače heslo odstranit DPF, vyskočí na vás 77.400 odkazů.

Zdroj: Motofocus.cz

Nabídka ještě nemusí vypovídat o skutečné poptávce. Souhlasím. Podívejme se tedy do reálného provozu. Je mezi vámi někdo, kdo se nesetkal na cestě s nadměrně kouřícím vozidlem? A věřte tomu, že po předčtení článku se vaše pozornost na tato vozidla ještě více zaměří. Budete překvapeni a to nemile. Záleží totiž jen na tom, kolik času trávíte na našich cestách. Čím více najezdíte denně kilometrů, tím více těchto kouřících vozů objevíte. Pomocné poznávací znamení? Rozjezd na křižovatce, akcelerace nebo zakouřená zadní část vozu. Pokaždé je to stejné. Mrak hustého černého kouře se vyvalí z koncovky vozu, popřípadě z pod vozidla, kde koncovka výfuku větších dodávek končí.

Ponechme stranou domněnky o nabídce a našem vlastním pozorování na cestách. Podívejme se na měření, které nedávno provedla jedna automobilka v okolí svého školicího střediska. Třetina vozidel z testovaného vzorku měla nefunkční filtr pevných částic. Druhá třetina vyžadovala servisní zásah tohoto zařízení a jen třetina vozů vybavená touto technologií měla zařízení plně funkční. Měření bylo provedeno na náhodném vzorku vozů a jednalo se o různé značky na českém trhu.

YOU TUBE heslo „DPF Honza“

O čem by takové měření mohlo vypovídat? Na českých cestách je v současnosti více než 1.000.000 vozidel s DPF. Pokud by jenom třetina byla bez filtrů, jedná se o úctyhodných 333.000 aut, která zamořují životní prostředí a na silnice vůbec nepatří. Tato „mladší vozidla“ se vyznačují, bohužel pro nás ostatní, ještě jedním společným a nebezpečným rysem. Mají na rozdíl od  vozidel 10+ vyšší kilometrový nájezd. Zamořují tedy na našich cestách více než níže popisované vozidla 15 let a starší. V LN 10. 9. 2016 vyšel poutavý článek o znovu vzkříšení šrotovného. V článku, který obhajoval omlazení vozového parku v Česku, se mimo jiné uvádí, že vozidla stáří 15+ tvoří 40% vozového parku a právě ony se podle studie TÜV SÜD Czech nejvíce podílejí na znečištění životního prostředí a to i přesto (stále cituji), že najedou mnohem méně kilometrů. Na celkovém kilometrovém proběhu vozů v Česku se auta starší 15 let podílejí pouze 18%, přesto však právě z nich pochází téměř POLOVINA škodlivých emisí jako oxid uhelnatý, oxidy dusíku a uhlovodíky. Zpátky k mladým autům zcela bez nebo s vážně poškozeným filtrem pevných částic. Dovoluji si tvrdit, že tato vozidla TĚŽCE poškozují životní prostředí, tedy každého jednoho z nás. A je jedno, jestli inhalujete nedobrovolně při jízdě za takových vozem, nebo jste přivezli děti do školky a někdo bez filtru dorazil se svými dětmi za vámi. O tom že takový vůz nepatří na cesty ani nemluvě. Jen připomínám, že jsem vás v úvodu článku varoval.

Kdo bude platit? Část I.
• 50.000.000 Kč
• 5.000.000 Kč
• 50.000 Kč
• 10.000 Kč

Pro větší přehlednost jsem úvodem popsal výše sankcí, které jsou s odstraněným DPF filtrem spojeny.

50.000.000 Kč je výše sankce pro toho, kdo uvede na trh nebezpečný výrobek. Za výrobce se podle zákona může považovat i podnikatelský subjekt, který výrobek/auto upravil.

5.000.000 Kč je pokuta uložena při závažném porušení povinnosti při měření emisí. Při opakovaném porušení povinnosti může být provozovateli odebráno oprávnění k podnikání.

50.000 Kč je pokuta ve vztahu k provozovateli vozidla, firmě, která provozuje technicky nezpůsobilé vozidlo poškozující životní prostředí nad míru stanovenou prováděcími právními předpisy.

10.000 Kč je výše pokuty, která vznikne při 1. registraci dovezeného vozidla nebo při převodu na nového majitele. Uvede-li majitel vozidla, že jeho vozidlo splňuje vyšší emisní normu, než vozidlo ve skutečnosti vykazuje.

Zatím můžete být v klidu. Legislativa už je tady, ale neuplatňuje se. Jak už to tady tak chodí. Zatímco legislativci přicházejí každý den s novými zákony, novelami stávajících a přílepky zákonů, máme tady platné zákony, které nikdo nevymáhá.

Kdo bude platit? Část 2.
Nenechte se oklamat tím, že se kouř na cestě rozplynul a zápach opustil váš vůz. Bohužel váš organizmus a organizmus vašich blízkých neopustil. Bohužel pro nás všechny. Jaká zdravotní rizika jsou s nadměrnými polétavými částicemi spojeny?

• astma
• plicní choroby
• rakovina plic
• poškození nenarozených dětí již v prvním měsíci těhotenství
• častější onemocnění dýchacích cest u dětí
• ve vyšším věku zvyšuje počet onemocnění cukrovkou, vysokým krevním tlakem a různými srdečními onemocněními

Proč to tedy někdo odpovědný neřeší? Protože v našich končinách nikdo neví, kolik těch karcinogenních vozidel na cestách máme a protože odpovědní nekonají!

Je jistě hezké a romantické být mladým aktivistou, poutat se v době prázdnin ke stromům a bránit šumavského kůrovce s nasazením sobě vlastním studenta Filozofické fakulty UK. Tohle tak nějak patří ke koloritu zelených aktivistů v této zemi. Ještě tak rozvinout nějaké to heslo na tovární komín nebo Úřad vlády s ostrou nótou ve prospěch bobra nebo rysa ostrovida, ale věnovat se opravdovým ohroženým druhům? To dá příliš práce a pobyt na Šumavě je jistě zdravější než počítat kouřící vozy na křižovatce.

Abych jen nespílal našim neziskovým dobrovolníkům. Ti to ostatně dělají zadarmo, alespoň doufám, že tak nějak z přesvědčení a nemají tak široké ekologické spektrum v náplni své práce. Kdo tedy má tuto agendu v náplni? Jedním slovem. Stát a všechny jeho dozorové orgány.

Občanská válka.
Tak a teprve teď se dostaneme k názvu mého článku. Proč právě Občanská válka? Protože to, co se na českých cestách v současnosti děje, je taková hybridní Občanská válka. Část obyvatel, majitelů vozidel bez DPF, bojuje proti zbývající populaci. Že bojují taky proti sobě a svým blízkým, je už druhá věc téže strany mince. Jsou zde oběti a jsou zde i předčasně mrtví. Tak nějak potichu. Schováni za nic neříkající statistická data o úmrtnosti obětí polétavého prachu.

Zdravotní rizika
Lidský vlas měří v průměru 70µm, částečka sazí z vozidla bez DPF je 2,5µm. Je tak malá díky moderním technologiím spalování, že neutkví na sliznici, jak bylo obvyklé u technologií před EURO4, a tak se dostává našimi plícemi až do krevního oběhu. Ne, že ne. Kdo se domnívá, že když je nafta z lůna přírody a ve své podstatě musí být zdravá v jakékoliv formě, se tragicky mýlí, přestože právě teď pročetl seznam souvisejících chorob.

Vězte, že už teď to v naší zemi s emisemi nevypadá nijak idylicky, i díky jiným znečišťovatelům. Ostatně podívejte se na mapu znečištění.

Závěr.
Nemusíte věřit většině argumentů z mého článku. Jedno je však jisté. Na našich cestách jsou denně k vidění nepřehlédnutelně kouřící vozy a jsou to převážně ty s odstraněnými DPF filtry. Nechci být falešným prorokem, ale schyluje se nám tady na takovou lokální kauzu, která bude plnit čelní stránky médií. Už čtu ty palcové titulky s vyjádřením odpovědných ministrů. Jak jsou šokováni a jak s tím zatočí.

Mám sen. Již brzy vyjde článek v celostátním deníku, bude odvysílána první reportáž v ČT a společně si držme palce, aby to nebyl jen můj nenaplněný sen. Už jen s ohledem na zdraví nás a našich blízkých. Jedno vím naprosto jistě, kouřící auta od této chvíle nedostanete ze své hlavy a začněte je cestou  sledovat a počítat.

Josef Förster

Autor je spolupracovníkem redakce