Kolikrát lze opravit pneumatiku? Jednou, dvakrát nebo kolikrát uznáme za vhodné, pokud poškození není vážné?

Náš zákazník – náš pán. Každý pneuservis je rád, když k němu dorazí zákazník. Teoreticky jdou výrobci automobilů pneuservisům na ruku. Už delší dobu jsou auta „zeštíhlena“ a je stále obtížnější v nich najít rezervní kolo. V několika se ještě vyskytuje dojezdové kolo, které však neumožňuje normální jízdu.

Ve většině případů se řidiči vybavení kompresorem nebo kompletní opravnou sadou do pneuservisu dostanou po svých. Pokud je to delší vzdálenost, někdy musí zastavit a dofoukat kolo. Nakonec šťastně dorazí do servisu, kde mechanik sundá kolo a za necelou půlhodinku je hotovo. Zaplatí a je po problému…

Bohužel někdy musí pneuservis opravu odmítnout, protože pneumatiku nelze opravit. V extrémních případech by mohla oprava vést k autonehodě. Toto je pravděpodobně jediná forma argumentu, kterou zákazník spolehlivě přijme.

V jakých situacích může pneuservis odmítnout opravu pneumatiky? Počet možných oprav pro danou pneumatiku určuje výrobce opravných materiálů. Závisí to na typu pneumatiky. Většinou se doporučuje provést maximálně tři opravy radiálních osobních nebo dodávkových pneumatik a maximálně čtyři opravy pneumatik nákladních vozidel.

Existují však situace, kdy má pneuservis právo odmítnout opravu pneumatiky i po druhém poškození. Například, jestliže je vzdálenost již opraveného poškození osobní pneumatiky menší než 15 cm, měřeno ve směru otáčení. V případě nákladních pneumatik je minimální vzdálenost mezi opravovanými místy dána šířkou největší záplaty, která je povolena pro danou velikost pneumatiky. Opravy by se také neměly provádět, pokud jsou v radiální pneumatice dvakrát poškozena stejná vlákna kordu. Samozřejmě by se neměly opravovat pneumatiky, jejichž technický stav už nezaručuje bezpečné používání nebo rozsah poškození je větší než maximální povolený výrobcem.

Co doporučují při opravě výrobci pneumatik?

Známí výrobci pneumatik nedoporučují opravovat pneumatiky s průměrem poškození větším než 6 mm. Mluvíme samozřejmě o defektu umístěném na běhounu pneumatiky. Podívejme se také na další doporučení výrobců pneumatik:

• Pneumatiky s příliš nízkým dezénem by se neměly opravovat (např. u letních pneumatik s menším než 1,6 mm).
• Neměly by se opravovat pneumatiky starší 10 let (od data výroby).
• Pneuservis má právo odmítnout opravit pneumatiku s poškozením bočnice.
• Neměly by se opravovat pneumatiky, u nichž došlo k úplné ztrátě vzduchu a zákazník jel „tzv. po ráfku”, což vede k poškození konstrukce pneumatiky.
• Někteří výrobci pneumatik doporučují neopravovat pneumatiky, které byly zcela vyfouklé.
• Pokud je místo proražení pneumatiky mimo oblast pro menší opravy (střední pás o velikosti tří čtvrtin šířky běhounu), měla by být oprava odmítnuta.
• Neměly by se opravovat pneumatiky vykazující známky předchozích neodborných oprav.
• Pneumatiky, u nichž je viditelný kord, se nesmějí opravovat.
• Pneumatiky s poškozenou vnitřní strukturou odpovědnou za utěsnění pneumatiky by se neměly opravovat.
• Pneumatiky typu Run Flat, tj. pneumatiky, které umožňují jízdu po defektu, se obvykle neopravují.

Uvědomujeme si, že podráždění zákazníka, který v případě odmítnutí opravit pneumatiku „nedostane to, co chtěl“ , bude velké. I to, že jsou pneumatiky drahé. Nicméně je třeba myslet na to, že jejich poškození při jízdě může vést k nehodě. A to je důležité zákazníkovi vysvětlit.